SLP 02 (2013)

může být opět zkrácen nařízením služby přesčas až na 12 hodin (v pracovním poměru lze u nikoliv mladistvého zaměstnance zkrátit nejvýše na 24 hodin). Při stanovení výše platu je ze zákona přihlédnuto k případné službě přesčas, u příslušníků a vojáků, kte- rým náleží hodnostní příplatek, v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce a u ředitele bezpečnostního sboru, jeho zástupce a u vedoucího zaměstnance, který je statutárním

orgánem, k veškeré službě přesčas. ͱ. Zvláštní finanční a jiné výhody

Základní a nejdůležitější (rovněž finančně nejnáročnější) výhody se u příslušníků i vojáků pojí se skončením služebního poměru. Jedná se především o výsluhový příspě- vek, odbytné (pouze u vojáků), 668 odchodné a úmrtné. 669 O výsluhových náležitostech přiznání a vyplácení rozhoduje ve správním řízení zvláštní orgán, např. u vojáků jde o Ministerstvo obrany České republiky – Vojenský úřad sociálního zabezpečení. S rostoucím věkem příslušníků i vojáků je úzce spojen pokles jejich zdravotní a fy- zické způsobilosti. Proto při dosažení určité věkové hranice, kdy zákonodárce předpo- kládá, že průměrný příslušník přestává zvládat výkon služby po fyzické stránce, je mo- tivací pro jeho dobrovolný odchod výsluhový příspěvek. Vedle této regulační funkce (regulovat věkovou strukturu personálního obsazení bezpečnostního sboru) se v nauce rozeznává též kompenzační 670 a sociální funkce. 671 Obecně lze výsluhový příspěvek považovat za opakující peněžitý nárok příslušníka či vojáka související se skončením služebního poměru. Aby tento nárok mohl vzniknout, musí služební poměr u příslušníka trvat po dobu alespoň 15 let a nesmí skončit propuštěním z důvodů vypočtených v ust. § 157, resp. § 42 odst. 1 písm. a), c), d) a m) zákona o příslušnících. U vojáka je podmínkou vzni- 668 Nárok na odbytné vzniká vojákovi, jehož pracovní poměr zanikl z důvodů stanovených v ust. § 138 zá- kona o vojácích z povolání. Odbytné je vypláceno také v případě, když si voják nezvolí nárok na výplatu výsluhového příspěvku. Odbytné v tomto případě nahrazuje výsluhový příspěvek, protože přiznáním odbytného nárok na výsluhový příspěvek zaniká. Základní výše odbytného po dvou letech trvání služeb- ního poměru činí 2 průměrné měsíční hrubé platy. Za třetí až desátý ukončený rok trvání služebního poměru vojáka se odbytné zvyšuje o jeden průměrný měsíční hrubý plat. Za jedenáctý a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se odbytné zvyšuje o jednu polovinu průměrného měsíčního hrubého platu. Maximální hranice výše odbytného je osmnáctinásobek průměrného měsíčního platu. Více např. Sekce personální Ministerstva obrany, Systém řízení kariér 4.část. 1.vyd.Dobruška: Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, 2012. V praxi k vyplácení odbytného inklinují mladší vojáci, vzhledem k tomu, že délka jejich služebního poměru je dost vzdálená hranici 15 služebních let. Institut je ale využíván staršími vojáky, preferují-li výplatu jednorázové finanční částky před měsíčními platbami výsluhového příspěvku. 669 Pro státní zaměstnance dle služebního zákona upravuje cit. zákon především příspěvek k důchodu, ust. § 112 a násl. služebního zákona, jej regulujících, však stále nenabyla účinnosti. 670 Kompenzační funkce spočívá v tom, že je příslušníkovi poskytována náhrada za výkon služby ve ztíže- ných pracovních podmínkách, kdy často dochází k ohrožení života a zdraví, větší psychickou a fyzickou náročnost služby a za omezení některých práv, které je nezbytné pro výkon služby u bezpečnostního sboru. 671 Výsluhový příspěvek má usnadnit přechod ze služebního poměru do civilní reality.

139