SLP 02 (2013)

Ͳ. Návrh zákona o úřednících Za stávající situace právní úpravy státní služby popsané výše je, jak již bylo konsta- továno, připravován nový zákon. 686 Jedná se o zákon o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě (dále zákon o úřednících), jehož osnova se nachází v meziresortním připomínkovém řízení. Cílem ambiciózního projektu má být nejen nahradit z pohledu požadavků na moderní, racionalistickou, stabilní, profe- sionální státní správu ne zcela zdařilý a navíc z větší části obsolentní SZ, ale také vyřešit dosavadní situaci, především problém nevyhovující trvalé subsidiární i přímé platnosti obecného pracovního práva pro služebněprávní vztahy. Již zde lze říci, že sami autoři osnovy na vytvoření veřejnoprávního vztahu analogic- kého ZVP a ZSP rezignovali, když konstatují, že „Základem pracovního vztahu úřed- níka je (rozuměj bude dle nového zákona – pozn. autorů) pracovní poměr uzavřený na základě zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě se subsidiárním použitím zákoníku práce a z toho plynoucího případného subsidiárního použití občanského zákoníku vůči zákoníku práce.“ 687 A dále, že „Jednotná pracovně- právní úprava je postavena na principu soukromoprávního se subsidiaritou k zákoníku práce a občanskému zákoníku.“ 688 Namísto přiblížení funkčně ověřené veřejnoprávní úpravě se tedy osnova vrací ke koncepci služebního vztahu jako specifického soukro- mého pracovního poměru. Tím je ovšem znemožněno dosažení jednoho z (v důvodové zprávě) prezentova- ných cílů rekodifikací vytyčených, totiž zvýšení právní ochrany úředníků při výkonu ve- řejné moci, stabilizace, profesionalizace a zvýšení efektivity výkonu veřejné správy. Toho by bylo možné totiž dosáhnout právě vytvořením specifického systému naplňujícího prvky námi shora popsané, kdy nevýhody – tj. omezení autonomie vůle, zvláštní kvali- fikační požadavky a povinnosti zasahující i mimo službu, budou doprovázeny odpoví- dajícími právy a benefity – zvláště odpovídajícím ohodnocením, ochranou, výsluhami a kariérním modelem, který se v praxi osvědčil více než tzv. systém zásluhovosti. 689 Nevýhodou 690 systému zásluhovosti je past subjektivismu , tj. nebezpečí, že příslušný vedoucí pracovník, který finanční odměny rozděluje, bude přidělovat příjmy podle jiných měřítek než jen podle pracovních výsledků. Takovými „specifikačními“ krité- rii mohly být ekonomické zájmy, osobní preference, mocenské záměry apod. Systém zásluhovosti se díky této pasti poměrně lehce promění na kořistnický systém (spoils sys- tém) . Systém zásluhovosti je totiž koncipován právě za účelem poskytnutí široké míry uvážení rozhodujícímu činiteli, což klade vysoké nároky na nestranné a od egoismu oproštěné rozhodování. Snahy vyhnout se takové pasti a vytvářet předem daná, rela- 686 Tento oddíl by nevznikl nebýt podnětných konzultací s ctěným kolegou J. Šoušou. 687 Viz Odůvodnění osnovy. 688 Výslovný odkaz na ZP lze nalézt např. u § 13 a 14 osnovy. 689 Viz např. důsledky zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. 690 Následující odstavec byl převzat z Šouša, J., Vývoj právní úpravy státních civilních úředníků od 18. století do roku 1938 v českých zemích, disertační práce, Praha, UK PF v Praze, 2011, str. 43 an.

143