SLP 02 (2013)

obecnou legální definici závislé práce) a vychází z kasuistického přístupu. 991 Nauka následně z judikatury a z v ní identifikovaných znaků závislé práce vytvořila typového zaměstnance (Typusbegriff). V této souvislosti je podnětný závěr BAG, který judikoval, že k identifikaci určitého pracovníka jako zaměstnance přispívá nikoliv existence znaku závislé práce (ve smyslu ano či ne), ale míra jeho naplnění. 992 Též v zemi, kde došlo k legislativnímu vymezení závislé práce již v roce 1942, judikatura dovodila, že postačí přítomnost většiny znaků i v rámci těchto testů. 993 Jedná se o logický závěr, který bude muset dříve nebo později přijmout též český zákonodárce a aplikační praxe. Příklady z různých států shodně potvrzují, 994 že nevyhnutelným následkem snahy identifikovat v dnešním moderním světě výkon závislé práce je kombinace různých testů, v Evropě 995 obvykle a v České republice zvláště (znaky závislé práce v ust. § 2 odst. 1 ZP lze podřadit právě buď testu nadřízenosti zaměstnavatele, nebo integrač- nímu testu – tzv. organizovaná nadřízenost) nejprve testu nadřízenosti a následně in- tegračního testu. Již stará judikatura živnostenských soudů tuto souvislost naznačila výkladem, že zaměstnanec je včleněn do ústrojí zaměstnavatele právě závislostí na po- kynech principála. 996 Prvorepubliková československá literatura posléze zase charakte- rizovala znak nadřízenosti jako „ odevzdání se v poměr osobní odvislosti k pánu práce“. 997 Italský Ústavní soud toto „odevzdání se“ posléze reinterpretoval v dvojího „zcizení“. Berlin 1971, srov. též Däubler, W.: Working People in Germany, CLLPJ, 1999, 21, str. 80. Dále srov. Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 15. 991 Rozsudek BAG ze dne 23. 4. 1980, AP č. 34 k ust. § 611 BGB. 992 Ke shodnému závěru plynoucímu z britské úpravy srov. Deakin, S.: Autonomia, subordinazione e lavoro economicamente dipendente, 2004, Diritto delle relazioni industriali, str. 599 a z australské úpravy Stewart’s Guide to Emplyoment Law, č. 7, str. 47. 993 Pret. Torino 28. 3. 1990, RIDL, 1991, str. 342. Odlišně Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 157. 994 Srov. např. rozsudek Australian Industrial Relations Commission z roku 2003, Abdalla v Viewdaze Pty Ltd., 2003, AIRC 504 (34) či rozsudek australského Federálního soudu ve věci ACT Visiting Medical Officers Association v AIRC, 2006, FCAFC 109; ve Francii zejména Supiot, A.: Les nouve- aux visages de la subordination, 2000, Droit Social, str. 139; v Indii Workmen of Nilgiri Coop. Mkt Society Ltd v State of Tamil Nadu & Ors (2004) 101 FLR 137 (32), v Malajsii Tan Eng Siew & Anor v Dr Jagjit Singh Sidhu & Anor (2006) 5 CLJ 175; v JAR pak State Information Technology Agency (Pty) Ltd v Comission for Conciliation Mediation and Arbitration and others (2008) 29 ILJ 2234 (LAC) a Pam Golding Properties v Erasmus and others (2010) 31 ILJ 1460 (LC); v Řecku Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 56; Singapuru Singapore High Court Kureoka Enterprise Pte Ltd v Central Provident Fund, žaloba č. 218 z 1991 a Koh Chin Chye v Promix Concrete Pte Ltd, žaloba č. 973 z 1997, blíže Chandran, R.: Employment Law in Singapore, Singapore LexiNexis, 2005, str. 5; a ve Velké Británii případ Ready Mixed Conrete (1968) 2 QB 497, Cornwall County Council v Prater [2006] ICR 731 a Cornwall County Council v Prater [2006] ICR 731. 995 Srov. Taljaard v Basil Real Estate, 2006, ILJ 861 (CCMA). Dále Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 57 a též Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. VI. 996 Sbírka rozh. živnost. soudů č. 1577/8. 997 Srov. Levý, P.: Mlčky učiněná úmluva o náhradě za práci přes čas, Pracovní právo, 1931, č. 4, str. 35.

195