SLP 02 (2013)

následujícím po té, kdy byl ministerstvu vnitra doručen návrh na její evidenci. Organizace zaměstnanců nebo zaměstnavatelů nepodléhají rozpuštění nebo pozastave- ní činnosti administrativní cestou (čl. 4 Úmluvy MOP 87). Organizace zaměstnanců mají právo ustavovat federace a konfederace, jakož i stát se jejich členy, a každá orga- nizace, federace nebo konfederace má právo se stát členem mezinárodních organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Koaliční svoboda se uplatňuje též v činnosti odborových organizací, protože jejich činnost stejně jako činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů 1071 mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnos- ti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. Základním úkolem odborové organizace je kolektivně vyjednávat se zaměst- navatelem. 1072 Prostřednictvím kolektivních smluv mohou (nikoliv musí) zaměstnava- tel a zástupci zaměstnanců lépe než zákonodárce zohlednit vlastní možnosti a zájmy a uzavřít kompromis o pracovních a mzdových podmínkách, za nichž bude konána závislá práce. Vedle obecné možnosti odchýlit se od zákona (ust. § 2 odst. 3 ZP), lze např. pouze v kolektivní smlouvě prodloužit vyrovnací období pro průměrnou týdenní pracovní dobu (ust. § 83 odst. 1 ZP), pro práci přesčas (ust. § 93 odst. 4 ZP), pro další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví (ust. § 93a odst. 3 ZP), vyloučit z aplikace nejnižší úroveň zaručené mzdy (ust. § 112 odst. 2 ZP) atd. Dále je nutno zmínit, že platná úprava podřizuje individuální pracovní smlouvy kolektivním smlouvám, a to i u zaměstnanců nečlenů odborové organizace, která je smluvní stranou dané kolektivní smlouvy. Zaměstnanec je vázán kolektivní smlouvou, aniž by s tím musel předem souhlasit. V případě extenze vyšších kolektivních smluv tento znak platí též do značné míry o zaměstnavatelích, kteří neuzavřeli kolektivní smlouvu vyššího stupně. Pro ochranu hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců má klíčový význam právo stávky jako nejdůležitější ústavně garantovaný prostředek stávkového boje. Toto právo přísluší v zásadě všem osobám bez rozdílu (s výjimkou soudců, prokurátorů a příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a ve stejném rozsahu. Zákon je může omezit jen vůči osobám v profesích a při činnostech vyjmenovaných v čl. 44 Listiny. 1073 Tímto zákonem je zákon o kolektivním vyjednávání, který upravuje stávku jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, nedojde-li k uzavření 1071 Dle důvodové zprávy např. samosprávné komory svobodných povolání. 1072 Ač obecně je sociální standard garantovaný českým zákonodárstvím vysoký, vyjednávací prostor pro sjednávání kolektivních smluv se rozšiřuje. Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy by se tak opět měly stát hlavním a nejdůležitějším nástrojem udržování podnikového sociálního smíru. K radikálnímu kroku/oslabení výlučnosti odborové organizace se odhodlal pouze slovenský zákonodárce, když do jisté míry zrovnoprávnil dohody sjednané mezi dalšími zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem. Jedná se o „Dohodu so zamestnaneckou radou alebo zamestnaneckým dôverníkom“ dle ust. § 233a slovenského zákoníku práce. Nároky, ktoré by vznikli z této dohody se však „uplatňujú a uspokojujú len v rozsahu dohodnutom v pracovnej zmluve“. 1073 Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 61/04.

205