SLP 02 (2013)

pravdivými údaji o své státní příslušnosti). 1276 Do doby, než se vůči druhé straně ne- platnosti právního úkonu dotčená strana nedovolala, 1277 byl tento právní úkon platný. Soud, správní úřad a ani nikdo jiný nemohl do té doby k relativní neplatnosti přihlížet z úřední povinnosti, i kdyby byla nepochybná. 1278 Další legislativní změna byla provedena zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012. Zákonodárce vypočetl rozpor se zákonem v ust. § 19 ZP (ve znění od 1. 1. 2012) jako důvod absolutní neplatnosti, musí se však jednat nejenom o práv- ní úkon, který odporuje zákonu, ale zároveň nesmí být naplněny (nikoliv porušeny) základní zásady pracovněprávních vztahů. Ty jsou vypočteny demonstrativně v ust. § 1a ZP. Ani tato formulace není šťastná, vzbuzuje totiž oprávněné pochyby o povaze neplatnosti pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti uzavřené s cizincem bez či v rozporu s pracovním povolením, zelenou či modrou kar- tou. Klíčovou zásadou pracovního práva je i dle ust. § 1a písm. a) ZP zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance. Tato ochrana by však absolutně neplatným základním pracovněprávním úkonem byla zásadním způsobem prolomena. Proto se lze přiklonit k výkladu (zatím však bez opory judkatury), 1279 že nezískání povolení k zaměstnání nemá vliv na platnost následně založeného pracovněprávního vztahu. 1280 ͮ. Skončení pracovněprávního vztahu Zaměstnavatel je povinen s neohlášenými (nelegálními) cizinci jednat stejně jako s občany České republiky, zejména jim musí poskytnout odměnu za výkon práce, která nebude nižší než nejnižší úroveň zaručené mzdy a její výše bude respektovat zásadu rovného zacházení. Dále je povinen s nimi zacházet rovně v oblasti dalších pracovních podmínek, např. zajistit jejich bezpečnost a ochranu zdraví při práci atd. 1281 Zcela neřešena je naopak problematika legalizace pobytu neohlášeného cizince, který platně 1276 Vzhledem k provedenému výkladu je případná aplikace ust. § 19 odst. 3 ZP (v rozsahu dikce: „Právní úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákon.“) irelevantní, neboť ke stejnému výsledku jsme došli již za prostřednictvím ust. § 20 ZP. 1277 Dále je dlužno dodat, že právo dovolat se relativní neplatnosti se promlčuje v obecné tříleté lhůtě. Promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy dovolání se neplatnosti právního úkonu mohlo být vykonáno poprvé. 1278 Viz Drápal in Bělina a kol.: Zákoník práce, I. vydání, str. 100. 1279 Polské soudy judikovaly, že pracovní smlouva uzavřená bez předchozího udělení povolení k zaměst- nání není stižena neplatností (niewaznożści dle čl. 58 občanského zákoníku). Tak rozsudek polského Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2000 r. I PKN 558/99, OSP 2001, z. 3, poz. 40. Polská doktrína ovšem toto rozhodnutí nepřijala kladně. Florek, L. a kol. Kodeks pracy, 5. vyd., Wolters Kluwer Polska Sp. z o.o. 2009, str. 80. 1280 Ani dle polské judikatury není pracovní smlouva uzavřená bez předchozího udělení povolení k zaměst- nání stižena neplatností (niewaznożści dle čl. 58 občanského zákoníku). Tak SN z dnia 27. marca 2000 r. I PKN 558/99, OSP 2001, z. 3, poz. 40. Též tento progresivní přístup byl nicméně v doktríně přijat kriticky. Srov. Florek, L. a kol. Kodeks pracy, 5. vyd., Wolters Kluwer Polska Sp. z o.o. 2009, str. 80. 1281 Pro určení kvality pracovních podmínek, které musí zaměstnavatel neohlášeným cizincům zajistit, pro správné zúčtování odměny za výkon práce a v neposlední řadě též pro vliv pobytového práva na skonče- ní pracovněprávního vztahu, je rozhodující, zda pracovněprávní vztah byl založen pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce.

245