SLP 02 (2013)

právem sankcionovat neplnění pracovních úkolů či jiných požadavků zaměstnavatele v rámci pozůstatků disciplinární (kárné) odpovědnosti. Zaměstnavatel může postih- nout zaměstnance nepřiznáním nenárokových složek mzdy, krátit dovolenou, započí- tat způsobenou škodu vůči vzájemným pohledávkám zaměstnance, atd. Zaměstnanec dle platné úpravy zůstává zaměstnancem dobrovolně podřízeným zaměstnavateli. Na tom nic nemění ani složitost vykonávané práce, ani ochrana osobnosti zaměstnan- ce. Zaměstnavatel skutečně často nerozumí práci podřízeného zaměstnance, to jej však nezbavuje práva určovat a měnit podmínky, za nichž bude zaměstnanec takovou práci vykonávat. Existence závislé práce je primárně otázkou faktickou týkající se způsobu provádění práce a jejího odměňování. Zaměstnavatelé v post-taylor-fordovském období 1336 ještě více než kdy dříve žádají liberalizaci pracovního práva; chtějí mít k dispozici dostatečně flexibilní právní úpra- vu, která jím však současně napomůže dosáhnout jistě, s minimálním možným rizikem sledovaného cíle. Z důvodu přílišné nákladnosti zaměstnanecké síly volí outsourcing jako pružnější způsob řešení svých problémů. 1337 I této aktuální výzvě kocepce právní nadřízenosti zaměstnavatele poskytuje uspokojivou odpověď, neboť umožňuje flexibil- něji dosahovat splnění zadaných úkolů, což právě může výrazně snížit výši transakčních nákladů. Plnění pracovních úkolů vlastními zaměstnanci v pracovněprávním vztahu (internalizace) tak obsahuje nejen nevýhody (nákladnost zvýšené sociální ochrany), ale též četné a zásadní výhody oproti jiným závazkovým vztahům. Ostatně specificky českou a přitom pracovněprávní cestou vedoucí ke snížení vysokých nároků kladených na zaměstnavatele z hlediska řízení, kontroly i ceny výkonu práce pracovníka, 1338 jsou atypické (nikoliv však z hlediska četnosti) pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Právě příklad zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale též domácích zaměstnanců, osob konajících duchovenskou službu a statutárů pověřených vykonávat obchodní vedení v pracovněprávním vztahu 1339 nás nutí se zamyslet nad závislou prací hned ze dvou dalších úhlů pohledu. Tak především vymezení určité práce jako výkonu závislé práce má význam pouze tehdy, pokud ko- nateli této práce přinese dostatečnou sociální ochranu; katalog práv, jichž dodržování zaměstnavatelem bude moci rychle a efektivně vynutit. Jestliže se právě u zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, agentur- 1336 Taylor-Fordovské období označuje období existence velkých vertikálně členěných byrokraticky řízených společností, kde výroba byla prováděna pásovým způsobem. Jedná se o formu výroby typickou pro průmyslovou společnost. 1337 K tomu např. Maisner, M.; Černý, J.: Právní aspekty outsourcingu. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 79 a násl. 1338 Dědič, J.; Soušková, M.: Několik úvah nad právní úpravou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, Právník 1990, č. 7, str. 633. 1339 Ve francouzské úpravě pak obchodní zástupci, baviči a žurnalisté, v italské co.co.co., co.co.pro. a sportovci. Srov. Pélissier, J.; Supiot, A.; Jeammaud, A.: Droit du travail, Paris, 2008, str. 403 a násl. a Nogler, L.: The Concept of Subordination in European and Comparative Law, University of Trento, Italy, 2009, str. 87.

260