SLP 02 (2013)

představami zaměstnavatelské a zaměstnanecké skupiny, zejména v oblasti definice a kri- térií pracovního poměru. 68 Některá ustanovení části II Doporučení (rovněž bod 13) tak byla přijata přes odpor zaměstnavatelské skupiny a zástupci zaměstnavatelů nakonec hlasovali proti přijetí doporučení i v rámci závěrečného pléna Mezinárodní konference práce. Dalším zásadním problematickým bodem jednání se stala otázka mezinárodní spolupráce a úlohy MOP v této oblasti, jejíž zahrnutí do Doporučení bylo pro za- městnavatele nepřijatelné. Na základě návrhu členských států EU byl původní návrh v tomto ohledu vyčleněn do zvláštní rezoluce, jež se týká role Mezinárodního úřadu práce (MÚP) při implementaci a sledování způsobů slaďování mechanismů vnitro- státní politiky členských států tak, jak stanoví Doporučení, a dále vytváří prostor pro MÚP na poli mezinárodní výměny informací a tvorbě srovnávacích studií. 69 Vláda ČR přijala dne 16. května 2007 usnesení č. 505, 70 kterým vzala Doporučení na vědomí, Doporučení bylo následně předloženo Parlamentu ČR. Poslanecká sně- movna jej projednala dne 30. 10. 2007 jako sněmovní tisk 255 a dne 1. 2. 2008 vzala na vědomí. 71 Senát Doporučení projednal jako senátní tisk č. 95 na 9. schůzi ve dnech 31. 10. a 1. 11. 2007. V obou případech se tak stalo bez jakékoliv věcné diskuze, v podstatě za nezájmu ze strany politických stran. Vláda prohlásila, že cíl je naplněn ust. § 1, 2 a 3 ZP. Ust. § 2 ZP obsahuje definici závislé práce, ust. § 3 ZP pak stanoví, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle záko- níku práce, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Tak jednoduché to ovšem není. Jak bude poukázáno dále, trpí samotná definice zá- vislé práce obsažena v ust. § 2 ZP některými nedostatky. Rovněž účel ust. § 3 ZP není zcela zřejmý a odpověď nedává ani důvodová zpráva. Jak správně poukazuje literatura skutečnost, že zákoník práce upravuje výkon závislé práce, je z celého ZP zřejmá i bez výslovného ust. § 3 ZP. 72 Přínosnost legislativního rozlišení základních pracovněpráv- ních vztahů na pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr je pochybná, kategorizace služby konané vojáky z povolání, státními úředníky či příslušníky bezpečnostních sborů jako závislou práci pak přímo svými důsledky škodlivá (více kapitola Soukromoprávní i veřejnoprávní úprava). ͮ. Pojem pracovníka a pracovněprávního vztahu v unijním právu Národní právní řády členských států jsou stále více ovlivňovány unijním právem. Nejinak je tomu též při definování základních pojmů pracovního práva, jako je právě 68 Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str .29. 69 Takvládnípředkládacízprávadostupnánahttp://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/43641/37209 (Cit.: 8. 7. 2012). 70 Usnesení je dostupné zde racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/.../w070516a.0505.doc (Cit.: 8. 7. 2012). 71 Srov. http://www.psp.cz/ff/83/ec.htm a http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/027schuz/s027156. htm#r1 (Cit.: 8. 7. 2012). 72 Srov. Bělina, Drápal a kol.: Zákoník práce, 1. vyd., velký komentář, C.H.Beck 2012, komentář k ust. § 3.

26