SLP 02 (2013)

Míra ochrany soukromí je u zaměstnance určována charakterem prostor, ve kterých se nachází, dobou, kdy se v nich nachází, 137 jeho vztahem k danému místu a legitim- nímu očekávání vzhledem k těmto faktorům. Pokud např. zaměstnanec vede rozhovor se soukromou osobou, oprávněně očekává, že hovoří pouze s touto osobou a nikoliv se svým zaměstnavatelem, resp. oddělením pro vnitřní záležitosti. 138 V této souvis- losti je nutno dále zohlednit, že přestože pracovněprávní vztah vytváří velmi osobní dlouhodobé pouto mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, i na pracovišti v pracovní době musí zůstat výkon práva zaměstnance na soukromý a rodinný život praktický a účinný. 139 ͯ.ͮ Kvalita národní úpravy Zasahování do soukromého a rodinného života a korespondence se stává poruše- ním čl. 8 Úmluvy, pokud není v souladu se zákonem, pokud nesleduje legitimní cíl či cíle dle čl. 8 odst. 2 Úmluvy a pokud není nezbytné pro dosažení těchto cílů. 140 Zákon musí být přiměřený, dosažitelný a předvídatelný. 141 Zákon dále musí vykazovat kvalitu odpovídající principům právního státu, zejména musí být dostatečně přesný. Nezbytnost zásahu předpokládá přiměřenost vzhledem ke sledovanému cíli, nezbyt- nost v demokratické společnosti zahrnuje naléhavou sociální potřebu. 142 Musí být za- chována kontrola nezávislým soudem proti svévolnému zasahování do práva na sou- kromý a rodinný život. 143 Základem české ochrany soukromí člověka je úprava v čl. 7 Listiny 144 a ust. § 11 a násl. občanského zákoníku. Obecná úprava ochrany osobních údajů je obsažena v zá- koně o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (OchOsÚ), zákoník práce stejně jako zákon o zaměstnanosti představují speciální úpravu ochrany osobních údajů zaměstnance. Občanskoprávní úprava působí vůči obecné a speciální úpravě podpůr- 137 Srov. rozsudek ESLP Uzun v. Německu, stížnost č. 35623/05, kde soud přirovnal očekávání osob mo- nitorovaných ve veřejném prostoru s pomocí technologických prostředků (zaměstnanci ostrahy sledující prostor skrze kamery v uzavřeném televizním okruhu) k očekáváním osoby kráčející po ulici. 138 ESLP rozsudek von Vondel v. Nizozemí, 2007, ke stížnosti č. 38258/03. 139 ESLP rozsudek K.H. a ostatní v. Slovensko, § 46 a násl. Dále též M. G. v. Spojené království 202, stíž- nost č. 39393/98, § 31. 140 Např. ESLP rozsudek Krusslin 1990, A-176, § 26. 141 ESLP rozsudek Sunday Times 1979, A-30, § 47-49. 142 Čapek, J. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, I část, Úmluva, Praha Linde 2010, str. 281. 143 ESLP rozsudek Niemietz 1993, A-251-B, § 69. 144 Též ochrana soukromí dle čl. 7 Listiny je doplněna ochranou poskytovanou dalšími ustanoveními Listiny. Tak čl. 10 odst. 3 Listiny upravuje právo každého na ochranu před neoprávněným shromažďová- ním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě a čl. 13 Listiny stanoví, že nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon; stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

35