SLP 02 (2013)

ͯ.ͯ Meze výkonu práva kontroly Zaměstnavatel je oprávněn provádět kontrolu zaměstnance za účelem předejití možným škodám (obdobně ust. § 248 odst. 2 zákoníku práce), ust. § 316 odst. 2, 3 ZP omezují zaměstnavatele pouze ve zvlášť intenzivním, soustavném a systematickém kontrolování zaměstnance, ať už se děje otevřeně či skrytě. 149 Zákoník práce stanoví dodatečné (k podmínkám vyplývajícím z obecné úpravy v OchOsÚ jako je např. sta- novení účelu zpracovávání osobních údajů, rozsahu jejich zpracovávání, testu propor- cionality, zabezpečení ochrany zpracovávaných osobních údajů, zpracovávání pouze pravdivých a přesných údajů atd.) podmínky, které zaměstnavatel musí naplnit, před zavedením sledovacích opatření. Ve shodě s judikaturou ESLP je zaměstnavatel oprávněn provádět kontrolu zaměst- nance formou otevřeného a nikoliv tajného sledování. 150 Konkrétní způsob provádění sledování zákoník práce neomezuje, stanoví však, že zavedení kontrolních mechanis- mů musí být odůvodněno závažným důvodem. Kontrola musí být provedena přimě- řeným způsobem. Další podmínkou je předchozí písemná informace všech dotče- ných zaměstnanců o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Prováděním sledovacích opatření nesmí dojít k nepřiměřenému zásahu do soukromí zaměstnance. Jako takové by bylo hodnoceno ve shodě s judikaturou ESLP jednání zaměstnavatele, který např. prohledá v nepřítomnosti zaměstnance jeho psací stůl a skříň na spisy. Zaměstnanec totiž v takovém případě může oprávněně předpokládat, že jeho psací stůl i skříň na spisy budou pokládány za soukromý majetek, protože zde má uloženy i své vlastní potřeby. 151 Úprava v ZP je však pouze částí relevantní právní úpravy, další omezení vyplývají z obecné úpravy obsažené v OchOsÚ. Povinnosti vyplývající z OchOsÚ se budou na zaměstnavatele vztahovat tehdy, pokud bude provozovat sledovací systém, který uchovává záznam pořizovaných záběrů či informací, a zároveň účelem pořizovaných záznamů (informací) je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s ur- čitým jednáním. Takovým systémem je např. kamerový systém, různé systémy sle- dující práci na počítači (sledování, které internetové stránky zaměstnanec navštívil a jak dlouho je prohlížel, jakož i sledování využívání aplikací na přiděleném osobním počítači), 152 monitorující listovní, e-mailovou korespondenci či telefonní komunikaci (odposlech, příposlech a záznam zaměstnancových telefonických hovorů). 153 149 Srov. rozsudek ESLP Uzun v. Německu, stížnost č. 35623/05, kde soud konstatoval, že otázky týkající se práva na soukromí mohou vyvstat v okamžiku, kdy vznikne jakýkoliv systematický či stálý záznam takového materiálu pořízeného z veřejného prostoru. Dále P. G. a J. H. v. Spojenému království, § 57; Peck v. Spojenému království, § 58-59 a Perry v. Spojenému království, § 38. 150 ESLP rozsudek Leander 1987, A-116, § 48, Klass a ostatní 1978, A-28 a rozsudek Malone 1984, A-82. 151 ESLP rozsudek Peev v. Bulharsko, 2007, ke stížkonsti 64209/01. 152 Srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011. 153 V případě kamerového systému je nutno zdůraznit, že musí jít o systém, který bude sledovat uzavřené prostory, kde se předpokládá pohyb osob. Sledovací systém, který pouze zprostředkuje aktuální snímek sledovaného děje bez následné archivace, nezpracovává osobní údaje.

37