SLP 02 (2013)

Proto bylo také na služební smlouvu nahlíženo jako na čistě soukromoprávní insti- tut spočívající v prosté výměně zboží za peníze. Nastíněný souhrn faktorů podněcoval podnikatele, aby „nakupovali“ nejlevnější pracovní sílu, což za podmínek, kdy druhou smluvní stranou byli ekonomicky podstatně slabší zaměstnanci, a stát neorganizoval žádnou sociální záchrannou síť, vedlo k jednostrannému diktátu zaměstnavatele ohled- ně pracovních podmínek. Neutěšená situace byla dále zhoršena neustávajícím přílivem levné pracovní síly ze zemědělství. Ekonomický liberalismus přinesl na jedné straně obrovský ekonomický vzestup, na druhé straně však nutně vedl k rozsáhlému vykořis- ťování pracovní síly. Minimální mzdy, dlouhé pracovní směny, nedostatek dostupné lékařské péče a absence ochrany proti pracovním úrazům, jakož i extrémně vysoký stupeň zaměstnanosti žen a zneužívání dětské práce bylo každodenním obrazem té doby. Chudoba byla zvlášť citelná u tzv. domácích pracovníků. 213 Absence jakýchkoliv pravidel, soutěž s masovou výrobou (což znamenalo trvalý tlak na nízké výrobní nákla- dy) a v neposlední řadě přísun pracovních sil, vedl k velmi nízkým mzdám. Domácí pracovníci se přitom rekrutovali z nepotřebných manuálně pracujících, rolníkům, dětí, starých osob a osob zdravotně postižených. Vysoké procento tvořily rovněž ženy. Vykořisťování vedlo u domácích pracovníků k extrémní chudobě, čehož je důkazem např. situace tkalců ve Slezsku v roce 1844. 214 Úprava služební smlouvy v ABGB byla v důsledku popsaného překotného sociál- ního a hospodářského vývoje shledána neodpovídající požadavkům doby, 215 jak bylo konstatováno při stém výročí ABGB v Právníku, a byla připravena revize. ABGB byl nakonec novelizován v letech 1914, 1915 a 1916; pro pracovní právo byla významná poslední novelizace provedena tzv. třetí dílčí novelou (9. titul, ust. § 150 až 153). 216 Třetí dílčí novela provedla nejen dílčí kodifikaci pracovního práva, 217 která byla velmi pokroková, ale též se pro mnohé evropské státy (včetně Československa) stala příkla- dem důslednější snahy po dosažení sociální spravedlnosti. 218 ͯ.ͭ Rozvoj ochranářského zákonodárství, politiky zaměstnanosti a sociálního pojištění Zjednodušeně řečeno vedla sociálně neutěšená situace, v níž se ostatně nacházely početné vrstvy obyvatelstva po celé Evropě, k tlaku jednak na rozvoj ochranného záko- 214 Srov. Halbach, G.; Paland, N.; Schwedes, R.; Wlotzke, O. Labour Law: an Overview, 5. vyd., Bonn BMAS 1994, str. 29; a Tomeš, I; Tkáč: Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy, Praha, Prospektrum 1993, str. 69. 215 Srov. Randa, A.: K revisi rak. všeob. občanského zákoníka, Právník, 1911, str. 216 a násl. 216 Cís. nař. z 19. března 1916, č. 69 ř. z. Tak například smlouva domovnická nebylo možno subsumovat pod pojem smlouvy námezdní, což napravila třetí dílčí novela redefinováním smlouvy služební. 217 Löschnigg, G.: Arbeitsrecht, 10. vyd., Wien, ÖGB 2003, str. 43. 218 Právník v letech 1861 až 1918, in 150 let českého právnického časopisu, právo a stát na stránkách Právníka, str. 65. 213 Domácí prací se rozumí výkon práce a dalších povinností, které jsou spojeny s pracovním poměrem v bydlišti zaměstnance.

49