SLP 02 (2013)

se upravují pracovní poměry dělníků zaměstnaných při režijních stavbách železnic, a v jejich pomocných ústavech 240 a Zákon o statkových úřednících. 241 Jiné zákony před aplikací OZO upřednostňovaly zcela či zčásti jiné speciální (z dneš- ního pohledu pracovněprávní) předpisy. Jednalo se např. o Zákon ze dne 17. červen- ce 1919, č. 420 Sb. o práci dětí, 242 Zákon ze dne 11. května 1923, č. 106 Sb. z. a n., o nakladatelské smlouvě, 243 Zákon ze dne 4. května 1926, č. 87 Sb. o podomním obchodě, 244 Zákon ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z. a n., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích), 245 Zákon ze dne 3. července 1936, č. 189 Sb. z. a n., o pracovním poměru redaktorů, 246 nebo Zákon ze dne 21. prosin- ce 1948 o pracovním poměru domovnickém, č. 4/49 Sb. 247 Známy však jsou též odchylné způsoby úpravy vztahu k OZO. Tyto dílčí úpravy nezpochybňovaly obecnou subsidiární působnost OZO, ta nicméně obvykle nebyla ve zvláštním předpise výslovně ani zmíněna, ani potvrzena. 248 Konečně se bylo možné 240 Cit. předpis obsahoval v ust. § 1 úpravu: „ Není-li takového dohodnutí, tedy rozhodují obecný zákoník občanský a jinaké předpisy zákonné. “ 241 Zákon ze dne 13. ledna 1914, č. 9 ř. z., o služební smlouvě osob ustanovených v hospodářských a les- nických podnicích ke službám vyššího druhu (zákon o statkových úřednících). Srov. ust. § 38, který stanovil: „ Pokud tento zákon nic jiného neustanovuje, vztahují se na služební poměry v tomto zákonu upra- vené předpisy obecného zákoníka občanského, zejména o služební smlouvě. “ Ust. § 39 pak obsahovalo in- tertemporální úpravu: „ Ustanovení tohoto zákona vztahují se na služební poměry trvající v době, kdy počal působiti, pokud jejich základem nejsou odporující úmluvy podle dříve platného zákona přípustné. “ 242 Srov. ust. § 8 poslední věta, které stanovilo: „ Pro místnosti, ve kterých se užívá dětí ku práci domácké, platí předpisy § 74 živnostenského řádu. “ 243 V ust. § 43 bylo uvedeno: „ Pokud tento zákon neustanovuje ničeho jiného, platí pro nakladatelskou smlou- vu ustanovení všeobecného obchodního zákona (článek 1. zákona ze dne 18. prosince 1862, č. 1 ř. z. pro rok 1863, a § 1 zák. čl. XXXVII. z r. 1875) a obecného práva občanského. “ 244 Ust. § 9 odst. 9 stanovilo: „ Předpisy o nedělním klidu, platné v jednotlivých městech a místech, ať již všeobec- né nebo vztahující se pouze na určité živnosti obchodní nebo určité druhy zboží, vztahují se i na provozování podomního obchodu. “ 245 Dle ustanovení § 54 zákona o soukromých zaměstnancích platilo: „ Pokud tento zákon nemá jiných usta- novení, platí pro pracovní poměry jím upravené, jestliže jsou podrobeny živnostenskému řádu nebo živnos- tenskému zákonu, ustanovení těchto zákonů, a jinak ustanovení obecného zákoníka občanského (…). “ Zákon o soukromých zaměstnancích však neřešil svůj vztah k ještě speciálnějším zákonům upravujícím postavení zaměstnanců. K tomu srov. Hermann-Otavský, K.; Srb, J.: Zákon ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z. a n., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v po- dobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích), Praha, Nákladem Československého kompa- su, tiskařské a vydavatelské akc. spol., 1935, str. 457. 246 Ust. § 19 upravovalo: „ Pokud tento zákon nemá jiných ustanovení, platí pro pracovní poměr redaktorů ustanovení zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z. a n. o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákona o soukromých zaměstnancích). “ 247 Ust. § 18 stanovilo následující: „ Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, vztahují se na domovníky předpisy platné pro osoby v pracovním poměru, zejména též předpisy o mzdě a o národním pojištění. “ 248 V ustanovení § 14 vyhlášky místodržitelství ze dne 21. srpna 1857, č. 42 čes. z. z., Čeledního řádu pro Prahu (vnitřní město) byla obsažena dílčí delegace: „Čeledín jest podle toho, co v obecném zákoníku občanském vyměřeno, práv z každé škody, vlastní svou vinou vzniklé.“ Ač čelední poměr měl kořeny

55