SLP 02 (2013)

podmínek být v soukromoprávním i veřejnoprávním poměru. 272 Ten samý problém se týkal též pomocných zřízenců dle vl. nařízení č. 114/1926 Sb. o úpravě služebních a platových poměrů pomocných zřízenců. 273 V neposlední řadě rozlišení soukromého a veřejného práva ztěžovala publicizace soukromého práva, kdy zákony obsahovaly zmocnění pro zaměstnavatele jednostranně upravovat obsah služebního poměru po vzoru veřejných úředníků (tak např. pro čs. státní dráhy, Ústřední sociální pojišťovnu 274 nebo pro peněžní ústavy 275 ), ač zaměst- nanci těchto zaměstnavatelů byli v soukromoprávním poměru. Nejvyšší soud přitom rozhodl, že o (soukromoprávních) požitcích zaměstnanců státních drah rozhoduje mi- nisterstvo železnic správním aktem. 276 ͯ.ͮ.Ͱ Kolektivní pracovní právo Kolektivním právem soudobá teorie rozumí souhrn všech právních norem upra- vujících kolektivní pracovněprávní vztahy. 277 Těmi se pak rozumí vztahy mezi orgány, které zastupují či reprezentují kolektivy zaměstnanců, a sdruženími zaměstnavatelů, popřípadě jednotlivými zaměstnavateli, jejichž hlavním cílem je zlepšování pracovních a mzdových podmínek zaměstnanců. 278 Za součást kolektivního pracovního práva se dnes považuje též soubor norem, které jsou výsledkem kolektivního vyjednávání mezi subjekty kolektivních pracovních vztahů obsažených zpravidla v kolektivních (tarif- ních) smlouvách. Vracíme-li se zpět na počátek vývoje kolektivního pracovního práva, pak je nutno konstatovat, že jeho rozvoj byl spíše dílem hospodářského života než činem zákonodárce. V našem historickém exkurzu se nejprve zaměříme na vznik a le- gislativní úpravu kolektivní smlouvy. Teprve následně se budeme věnovat vývoji právní úpravy participace zaměstnanců na řízení podniku. Posloupnost výkladu je dána vý- znamem obou právních figur pro vymezení závislé práce. Neboť přestože je kolektivní smlouva dnes někdy považována za pojem podřazený účasti zaměstnanců na řízení podniku, 279 jedná se o institut, jehož vznik nebyl v prvopočátku takto chápán. Kolektivní smlouva je jevem římskému právu zcela neznámým. Nejinak tomu bylo při tvorbě ABGB. 280 Teprve rozvoj průmyslové výroby a uzákonění koaliční svobody v 80. letech 19. stol. daly vznik této nové figuře v hospodářském životě. 281 Díky zaklá- dání velkých podniků docházelo k soustředění velkého počtu zaměstnanců se stejnými 272 Viz ust. § 88 odst. 1 vl. nařízení č. 113/1926 Sb. 273 Srov. ust. § 48 vl. nařízení č. 114/1926 Sb. 274 Srov. ust. § 67a) odst. 1, písm. f) a 60 odst. 4 zákona č. 221/1924. 275 Srov. čl. XXXI odst. 4 zákona č. 54/1932. 276 Rozhodnutí Nejvyššího soudu Vážný č. 9.875. 277 Hůrka a kol.: Pracovní právo, Plzeň, Aleš Čeněk 2011, str. 429, autorem D. Brůha. 278 Tak Tröster in Bělina a kol.: Pracovní právo, str. 427. 279 Tomeš, I.: Zaměstnanecká participace na řízení podniku, Právník 1991, č. 5, str. 371. 280 Srov. Witz, K.: Obecná závaznost kolektivních smluv pracovních, Pracovní právo, 1937, str. 162 a 175. 281 Rouček, F.; Sedláček, J. a kol.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občan- ské právo platné na Slovensku a Podkarpatské Rusi, reprint Olomouc, Praha ASPI 2002, sv. V., str. 194.

60