SLP 02 (2013)

civilního řádu soudního. Zákon o pracovních soudech byl speciálním zákonem vůči obecné úpravě v civilním řádu soudním. Pro řízení před pracovními soudy ve věci hro- madných sporů tak platily některé odchylky oproti řízení dle civilního řádu soudního. Odpůrce nemohl být např. donucen k účasti na jednání (ust. § 39 zákona o pracov- ních soudech). K účasti zaměstnanců na řízení podniku lze uvést, že povinnost ustavit závod- ní radu přinesl pro každý samostatný hornický závod mimo vysoké pece, který za- městnával aspoň 20 dělníků a trval aspoň půl roku, zákon ze dne 25. února 1920, č. 144/1920 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při hornictví. 308 O rok později, s účinností od 1. 1. 1922, přijalo Národní shromáždění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 330/1921 Sb., o závodních výborech. Závodní výbor se povinně zřizoval pro každý samostatný výdělečně činný závod, v němž bylo trvale (celoročně) zaměstnáno aspoň 30 zaměstnanců a který trval aspoň půl roku od zahájení výroby. Závodem se dle ust. § 1 odst. 2 citovaného zákona rozuměla každá hospodářská jednotka, která se lišila správou nebo účtováním od správy nebo účtování jiných hospodářských jednotek té- hož podnikatele. Základním úkolem závodních výborů bylo hájit a povzbuzovat hos- podářské, sociální a kulturní zájmy zaměstnanců v závodě. 309 Zákon č. 330/1921 Sb.z. a n. zřídil též rozhodčí komise, které řešily stížnosti. 308 „Úkolem závodní rady bylo spolupůsobit při dozoru na udržování a provádění hornicko-policejních ustanovení zákonných neb úředních nařízení o ochraně dělnictva, hygieně provozu a na provádění pracovního řádu, jakož i účastniti se dotčených komisionelních řízení; podávati návrhy na zlepšení provozu; dohlédati na provádění a dodržování mzdových a platových smluv; spolupůsobiti při udržování kázně; sprostředkovati při stížnostech; spolupůsobiti při propouštění dělníků; spravovati nebo spolu spravovati dobročinná zařízení pro zaměstnance a nahlížeti do roční bilance, resp. účetní uzávěrky podniku.“ Tato funkce souvisela s účastí zaměstnanců na správě dolů a na čistém zisku. Podle zákona č. 143/1920 Sb. z. a n. náleželo zaměstnancům 10% čistého výtěžku. Spoluspráva podniků hornických se zavedla pro podniky, pokud zaměstnávaly trvale více než 100 osob. 309 K tomu účelu jim zákon č. 330/1921 Sb. z. a n. ukládal: „ dozírati na zachovávání mzdových a pracovních smluv a řádů, spolupůsobiti při sjednávání pracovních řádů, pokud nebyly stanoveny kolektivní smlouvou, sjednanou mezi odborovými organisacemi; nahlížeti podle potřeby jedním členem závodního výboru k tomu určeným za účasti zástupce závodu do mzdových a platových listin závodem vedených; ujednávati za sou- činnosti odborových organisací zaměstnavatelských i zaměstnaneckých dodatky ku kolektivním smlouvám sjednaným mezi uvedenými organisacemi, pokud to dovolovaly tyto kolektivní smlouvy; pečovati, aby se pro- váděly a zachovávaly smíry, ujednané u smírčích orgánů, jakož i nálezy rozhodčích komisí; dozírati, aby zachovávána byla zákonná ustanovení o ochraně zaměstnanců, zejména pokud se týče ochrany proti úrazům, zdravotních opatření v závodě, pojištění zaměstnanců, upozorňovati správu závodu na shledané nedostatky a dovolávati se příslušných státních úřadů dozorčích, zúčastniti se také jedním členem závodního výboru k tomu určeným všech s tím souvisejících šetření a komisionálních řízení, konaných úředními dohlédacími orgány v závodě; spolupůsobiti při udržování kázně a pořádku v závodě při disciplinárním řízení a pečo- vati o dobrý poměr mezi správou závodu a zaměstnanci, nebo také mezi zaměstnanci v závodě navzájem. Zejména také urovnávati nestranně spory, vznikající z příslušnosti k různým organisacím náboženským, politickým nebo odborovým; spolupůsobiti způsobem poradním při hromadném propouštění zaměstnanců, z příčin mimo pracovní poměr ležících, jakož i při propouštění jednotlivých zaměstnanců déle než tři léta v závodě pracujících. “

65