SLP 03 (2013)

státu zavést nebo zachovávat metody umožňující stanovení minimální sazby mezd pro pra- covníky zaměstnané v některých živnostech nebo odvětvích živností (a zejména v živnostech domáckých), (…) v nichž jsou mzdy mimořádně nízké .“ Česká republika neratifikovala chronologicky poslední úmluvu MOP č. 131 Minimum Wage Fixing Convention (Úmluva o stanovení minimální mzdy), 205 ta byla ovšem primárně zaměřena na po- třeby rozvíjejících se zemí. Neratifikovanou zůstala též úmluva MOP č. 117 Sociální politika (základní cíle a standardy). Více k určení výše minimální mzdy naznačila doporučení MOP. Dle čl. III do- poručení č. 30 z roku 1928 by minimální mzda měla v každém případě umožnit zajistit udržitelný životní standard ( a suitable standard of living ). Tak též obsahoval čl. I doporučení 89 z roku 1951. Obě doporučení viděli jako základní nástroj pro urče- ní adekvátní výše minimální mzdy srovnání s ujednáními v kolektivních smlouvách sjednaných podobnými přiměřeně organizovanými zaměstnanci, jinak v přihlédnutí k obecné či regionální mzdové hladině. Konkrétnější bylo doporučení MOP č. 135, které v čl. II uvádí kritéria pro určení výše minimální mzdy. Jedná se o potřeby zaměst- nanců a jejich rodin, obecnou úroveň mezd v zemi, náklady spojené se životem v zemi, dávky sociálního zabezpečení, životní standard jiných sociálních skupin a ekonomické faktory včetně ekonomického rozvoje, produktivity a snahy dosáhnout vyšší zaměst- nanosti. Toto doporučení bylo ovšem přijato k úmluvě MOP, kterou, jak již bylo zmí- něno, Česká republika neratifikovala. Pokud jde o samotnou Organizaci spojených národů, pak je nutno poukázat na čl. 23 odst. 3 Všeobecné deklarace lidských práv, dle které má každý pracující právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodi- ně živobytí odpovídající lidské důstojnosti. Valné shromáždění Organizace spojených národů se k výši minimální mzdy vyjádřilo např. dne 11. 12. 1969, v čl. 10 Deklarace o pokroku a rozvoji v sociální oblasti. Zde bylo jako jeden z hlavních cílů v čl. 10 písm. a) uvedeno: „ stanovit dosti vysokou minimální mzdu pro zajištění slušné životní úrovně .“ Čl. 7 Mezinárodního paktu o hospodářských sociálních a kulturních právech písm. a) klade vedle rovnosti na minimální odměnu nárok, aby se jednalo o spraved- livou mzdu, která poskytne všem pracovníkům minimum ke slušnému životu pro ně a jejich rodiny. Z dalších mezinárodních smluv, které upravují konkrétní způsob stanovení mini- mální mzdy či její výši určitým způsobem fixují, lze zmínit Evropskou sociální chartu. Dle čl. 4 odst. 1 Evropské sociální charty totiž přísluší pracovníkům právo na takovou odměnu za práci, která jim i jejich rodinám zajistí slušnou životní úroveň. Co se ro- zumí slušnou životní úrovní, vyložila opakovaně Evropský výbor pro sociální práva ( European Committee of Social Rights ). Slušnou životní úroveň zajišťuje takový příjem, který pokryje nejenom náklady jídlo, bydlení, ale též náklady na účast v kulturním

205 Srov. http://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=1000:11300:0::NO:11300:P11300_INSTRUMENT_ ID:312276 (Cit. 15. 10. 2012).

66