SLP 05 (2013)

organizací, jakož i některých judiciálních orgánů. V případu Soering 67 Evropský soud pro lidská práva považoval vydání německého občana do Spojených států amerických, kde mu hrozilo uložení trestu smrti, za porušení článku 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (zákaz mučení). Důvod tohoto rozhodnutí Evropského sou du pro lidská práva však nespočíval v možnosti uložení trestu smrti panu Soeringovi , nýbrž v důsledku americké praxe dlouhého čekání mezi odsouzením a výkonem trestu smrti (tzv. death row phenomenon ). 68 Vzhledem k tomu, že rozhodnutí mezinárodního soudu ve věci pana Medellína ne bylo americkými soudy reflektováno, může být tento případ postaven do protikladu k úspěšnému prosazování práva Evropské unie nebo systému Úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle mého názoru by ale bylo chybou jej vnímat pouze jako ilustraci slabé vynutitelnosti mezinárodního práva, neboť tlak na prosazování mezinárodního standardu lidských práv může být prováděn i nepřímo, nikoliv výlučně skrze odsuzující soudní rozhodnutí a jejich výkon. Přestože se tedy v případu Medellín lidskoprávní argumenty neprosadily, vyjadřovaný nesouhlas vytvá řel a bude vytvářet tlak na americký trestní systém a může se projevit jako generátor společenských změn. Závěr Ve svém příspěvku jsem se pokusil popsat některé fenomény dotýkající se působení a účinků lidských práv v současném mezinárodním právu pohledem legitimizační role lidských práv. Již od konce druhé světové války, a intenzivněji od počátku 21. století, se v důsledku efektu přelévání zvyšuje role lidských práv i v mezinárodním právu. Klasické paradigma tohoto právního systému založené na státní suverenitě a hierar chické struktuře práva v některých případech ustupuje ve prospěch požadavku na za jištění vlády práva ( rule of law ) a záruk v oblasti ochrany lidských práv, jakož i v uznání existence právního pluralismu. Právě lidská práva mohou být stejně jako ve vnitrostátním právu významným zdro jem legitimity mezinárodního práva a mohou tak vést k úspěšnému rozvoji mezinárod ního práva, tak jak jej popisuje na příkladu práva Evropské unie Ch. Leben . 69 Uvedená tvrzení však v žádném případě neznamenají, že jsme se již ocitli v éře konstitucionalis 67 Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. července 1989 Soering proti Spojenému království (stížnost č. 14038/88). 68 De WET, E.: The Emergence of International and Regional Value System…, str. 619. Autoři českého komentáře k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod hovoří o „syndromu čekání na smrt“ – viz KMEC, J., KOSAŘ, D., KRATOCHVÍL, J., BOBEK, M.: Evropská úmluva o lidských právech. Komentář . Praha: C. H. Beck, 2012, str. 415. Kritika v tomto i jiných případech dále namítala možnost ukládání trestu smrti rovněž mladistvým pachatelům. 69 LEBEN, Ch.:Hans Kelsen and the Advancement of International Law. European Journal of International Law , roč. 9, 1998, str. 298. Podle mého názoru bychom v současné době mohli označit již více subsysté mů mezinárodního práva, které nastupují obdobnou cestu vývoje jako v minulosti Evropská unie.

20