SLP 05 (2013)

mu v mezinárodním právu, pokrok je zatím velmi pozvolný, autoři proto spíše hovoří o konstitucionalizaci (a nikoliv konstitucionalismu) mezinárodního práva. 70 Na příkladech lidskoprávní argumentace v procesním rozhodnutí arbitrážního tribu nálu ve sporu týkajícím se ochrany investic v Argentině či na návrhu článků o ochraně osob při živelních pohromách lze ilustrovat, že lidská práva působí v různých oblas tech mezinárodního práva jako legitimizační zdroj opatření přijatých na jejich základě. Naproti tomu kritika sankčního mechanismu OSN vůči jednotlivcům podezřelým z terorismu a amerického případu Medellín ukazuje, že absence lidskoprávních úvah naopak působí jako významný delegitimizační faktor. Úvahy o roli lidských práv v mezinárodním právu zakončím tezí, kterou v šede sátých letech minulého století formuloval již výše zmiňovaný anglický právní filosof H. L. A. Hart. Podle něj podmínkou rozvoje systému mezinárodního práva je situa ce, kdy by v mezinárodním právu vznikala pravidla, která zavazují veškeré státy, bez ohledu na to, zda projeví vůli být jimi vázány. „ Pak bychom mohli formulovat jakési základní pravidlo, jež by představovalo skutečný rys systému a bylo by něčím víc než jen pouhým opakováním tvrzení, že soubor pravidel státy ve skutečnosti dodržují. Možná, že v současné době je mezinárodní právo v přechodné fázi vývoje, který směřuje právě k přijetí této a jiných forem, jež by ho přiblížily ke struktuře systému státního. Až (a samozřejmě pokud) bude tato transformace dokončena, formální analogie, které jsou nyní mělké a do konce klamné, získají základní obsah a poslední pochybnosti skeptiků o právní „kvalitě“ mezinárodního práva skončí v zapomnění.“ 71

70 KRISCH, N.: Beyond Constitutionalism …, str. 33. 71 HART, H. L. A.: Pojem práva …, str. 232.

21