SLP 05 (2013)

Ačkoliv určité odlišení menších deliktů trestní povahy od deliktů závažnějších, z ně hož pak plynou různé požadavky na naplnění kritérií spravedlivého procesu, se v ju dikatuře ESLP projevuje přinejmenším již od rozsudku z roku 1984 ve věci Öztürk proti Německu , 13 analýza judikatury ukazuje, že se v příslušných věcech jednalo zpra vidla o delikty typu dopravních přestupků či disciplinárních postihů s relativně méně závažnějšími tresty předpokládanými vnitrostátním právem. 14 Popřípadě se, zejména v oblasti trestání na úseku daní, jednalo sice o uložení trestů závažnějších (jak finančně, tak např. kvůli možnosti uvěznění při nesplacení daňové přirážky), ale ESLP uznal, že se vzhledem k velkému množství řízení vedených v těchto otázkách nemůže po stá tu spravedlivě vyžadovat, aby prvotní rozhodování prováděl soud splňující parametry čl. 6 Úmluvy a že stačí, aby nejprve rozhodovaly orgány správní, pokud je dále jejich rozhodnutí přezkoumatelné soudem ve smyslu čl. 6 Úmluvy. 15 Nicméně existují oblasti správního trestání, které se podle některých aktérů v nich pohybujících, resp. kritických pozorovatelů, výrazně odlišují od správního trestání na úseku dopravních deliktů či disciplinárních provinění, a proto by se na ně nemělo hledět perspektivou méně závažných trestních obvinění. Pravidelně jsou v nich ukládá ny řádově mnohem vyšší pokuty než v jiných oblastech. Zároveň se nejedná o případ, kdyby z důvodu početnosti takových řízení byl důvod pro akceptaci teze, že je neudr Správní model stíhání protisoutěžních deliktů a význam rozsudku Menarini Existuje již řadu let diskuse o tom, jestli správní model řízení v soutěžních otáz kách, který se aplikuje v řadě členských států EU i na úrovni EU samotné, odpovídá požadavkům práva na spravedlivý proces, nebo nikoli. 17 Otázka zní, jestli by tento 13 Rozsudek ze dne 21. 2. 1984, č. 8544/79. 14 Slater, D., Thomas, S., Waelbroeck, D., Competition Proceedings before the European Commission and the Right to a Fair Trial: No Need for Reform? , (2009) European Competition Journal 5(1), str. 127. 15 Např. rozsudek Bendenoun proti Francii ze dne 24. 2. 1994, č. 12547/86, bod 46. 16 Například Komise vydala v oblasti tzv. restriktivních praktik, tj. zneužívání dominantního postavení a dohod narušujících hospodářskou soutěž, v průměru 11-12 rozhodnutí za rok (průměr za období 2005-2012), viz Commission Staff Working Document – Report from the Commission on Competition Policy 2012 , SWD (2013) 159 final 7. 5. 2013, str. 12 (za doplnění děkuji J. Kindlovi). 17 Správní model se uplatňuje v Bulharsku, České republice, Německu, Maďarsku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Nizozemí, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku. Naopak model soud ní existuje v Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Irsku, na Kypru a Maltě, v Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku a ve Spojeném království (viz Slater, D., Thomas, S., Waelbroeck, D., Competition Proceedings before the European Commission and the Right to a Fair Trial: No Need for Reform? , European Competition Journal, duben 2009, sv. 5, č. 1, str. 131, pozn. 122). Podle dostupných informací patří do první skupiny států i nově přistoupivší Chorvatsko (Soutěžní zákon z roku 2009). K širšímu kom parativnímu srovnání těchto dvou modelů viz např. Gerber, D.J., Two Models of Competition Law , in: Ullrich, H. (ed.), Comparative Competition Law: Approaching an International System of Antitrust Law , Nomos Verlagsgesellschaft 1998, str. 105-116. žitelné, aby nebyly v první linii rozhodovány správními orgány. 16 Jednou z těchto oblastí je právo na ochranu hospodářské soutěže.

49