SLP 05 (2013)

tato organizace v USA vyslechla, dostávaly mzdu v průměrné výši 2.14 USD – což je méně než polovina minimální mzdy. 12 Pracovní podmínky a specifické typy ohrožení souvisí s typem práce, kterou mig rantka vykonává. Tak např. pracovnice v domácnosti často pracují přesčas, o víkendech a svátcích bez odpovídající náhrady mzdy, nemají pracovní smlouvy. 13 Migrantky pra cující v malých továrnách a dílnách jsou vystaveny ohrožení škodlivými chemikáliemi, látkami a radiací. Ženy pracující v zábavním průmyslu jsou vystaveny zdravotním rizi kům. Mnoho z nich pak pracuje v nebezpečných budovách nebo místech bez dodržování přiměřených bezpečnostních opatření v případě požáru či jiné průmyslové nehody. 14 Diskriminace žen na trhu práce Diskriminace žen na trhu práce může být důvodem, proč se žena rozhodne opus tit svoji zemi a odejde do země jiné. Bohužel často je vystavena stejné diskriminaci i v cílové zemi. Ženy jsou také často za stejnou práci ohodnoceny nižšími platy. Tuto skutečnost dokumentují mj. zprávy Mezinárodní organizace práce. 15 Důvody pro toto rozdílné ohodnocení jsou různé, ale za dva zásadní důvody můžeme považovat: (i) pří má diskriminace ženského pohlaví na trhu práce a (ii) segregace mužů a žen v oblasti zaměstnání. V prvním případě se jedná o situace, kdy je s osobami stejného vzdělání a pracov ních zkušeností zacházeno na základě jejich pohlaví odlišně. V případě druhém se jedná o typy práce, které ženy typicky vykonávají – většinou se jedná o hůře placené oblasti práce. A dokonce v těchto hůře placených oblastech jsou placeny za stejnou práci méně než jejich mužští kolegové. 16 V některých případech se přidává i další dis kriminační faktor, a sice národnost, kdy příslušníci některých národností mohou být placeni za stejnou práci méně než jiní. 17 S nižšími platy úzce souvisí i výše zmíněná problematika limitovaných možností zaměstnání pro ženy. Migrantky jsou v této souvislosti diskriminovány opět „dvakrát“, neboť práce, které jsou jim nabízeny, jsou ovlivněny nejen skutečností, že se jedná o ženy, ale i tím, že se jedná o migrantky. Opět se tedy dostáváme k tomu, že tyto ženy pracují povětšinou v domácnostech, jako pečovatelky, v zábavním průmyslu, atd. 12 HUMAN RIGHTS WATCH: Hidden in the home: Abuse of domestic workers with special visas in the United States , 2001. 13 UNIFEM: Human Rights Protections Applicable to Women Migrant Workers . A UNIFEM Briefing Paper. Roundtable on the Human Rights of Women Migrant Workers under CEDAW 11 July 2003. Dostupné z WWW: http://www.unrol.org/files/HRProtectionsApplicable2WMW_eng.pdf [cit 2013-10-28]. 14 INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION: Preventing Discrimination, Exploitation and Abuse of Women Migrant Workers An Information Guide , op. cit., s. 29. 15 Např. ILO’s Global Wage Report 2012/13 nebo International Labour Review, Vol. 147 (2008), No. 4. 16 EDUCATION INTERNATIONAL: The Gender Pay Gap – reasons and implications , s. 2-3. Dostupné z WWW:http://download.ei-ie.org/Docs/WebDepot/feature2%20-%20100303%20-%20reasons%20 and%20implications%20-%20final%20EN.pdf [cit 2013-10-28]. 17 UNIFEM: Human Rights Protections Applicable to Women Migrant Workers , op.cit., s. 20.

72