SLP 05 (2013)

Toto souvisí i se stereotypním vnímáním rozdělení mužských a ženských rolí (na dru hou stranu je nutno podotknout, že mužům budou naopak častěji nabízeny práce ve stavebnictví nebo průmyslu). Dalším problémem, se kterým se mohou ženy na trhu práce setkat, je problematika tzv. skleněného stropu. Skleněným stropem jsou jakési neviditelné zábrany, které brání ženě v kariérním postupu. Opět i tento problém úzce souvisí s typem práce, jaký migrantka vykonává. Lze si jen těžko představit kariérní postup ženy pracující v domácnosti. Omezení svobody pohybu Svobodu pohybu (i ve vztahu k mezinárodněprávním instrumentům, které ji za kotvují) můžeme rozdělit do tří složek: (i) právo jedince pohybovat se v rámci státu, ve kterém legálně pobývá (ii) právo opustit jakýkoliv stát (iii) právo navrátit se do své ho vlastního státu. 18 K omezení svobody pohybu může docházet hlavně u žen pracujících v domácnos tech, neboť ty většinou s rodinou, která je zaměstnává, žijí. Nezřídka dochází k přípa dům, kdy migrantkám jejich zaměstnavatelé zadržují cestovní doklady, aby nemohly vycestovat, rodiny je zamykají doma, rozhodují o tom, zda může migrantka ven a kdy se má vrátit. Migrantky často nemají příležitost se socializovat a vytvářet společenské vazby, neboť tráví veškerý čas v domě, ve kterém pracují. 19 Násilí vůči migrantkám Problematika násilí (a to jak fyzického, tak psychického) vůči ženám je velmi ob sáhlou kategorií a může být propletena kompletně celým migračním procesem. Pokud se zaměříme na cílový stát a souvislost s ekonomickou integrací, může docházet např. k násilí a sexuálnímu obtěžování ze strany zaměstnavatelů. Přičemž pokud je migrant ka zaměstnávána „na černo“, je riziko násilí ze strany zaměstnavatele vyšší. Násilí nemusí být v tomto případě vnímáno nutně jen s genderovým aspektem. Migrantka může být vystavena riziku násilí nejen proto, že je žena, ale obecně i proto, že je, jak uvedeno výše, cizinka. Jsou známy případy, kdy byly ženy vystaveny slovním útokům, fyzickým útoků, včet ně bití, znásilnění a mučení. Takové útoky jsou někdy používány jako „trest“ za pomalou či nedbalou práci nebo za nevhodné chování. V jiných případech byly ženy vystaveny psychickému teroru, kdy jim bylo vyhrožováno deportací, byly jim zadržovány mzdy a byly vystaveny urážlivým a rasistickým poznámkám. 20 V souvislosti s výše uvedeným demonstrativním výčtem oblastí, kdy dochází k poru šování práv žen migrantek, je nutno ještě rozlišit to, zda migrantky pocházejí ve vztahu 18 SATTERTHWAITE MARGARET L., op. cit. s. 32. 19 K tomu srov např. HUMAN RIGHTS WATCH: Hidden in the home: Abuse of domestic workers with special visas in the United States , op. cit. 20 UNIFEM: Human Rights Protections Applicable to Women Migrant Workers , op. cit, s. 30-31.

73