SLP 05 (2013)

k cílovému státu z tzv. třetích zemí, 21 což má velký význam především v souvislosti se sociálními právy, kde nejsou tito cizinci postaveni naroveň státním občanům daného stá tu a působí to velké problémy např. v přístupu ke zdravotní péči. Obecně je také možno konstatovat, že migrantky pobývající v zemi pobytu nelegálně, příp. pracující nelegálně, jsou zvláště zranitelné v souvislosti s vykořisťováním a zneužitím, a to právě s ohledem na jejich nelegální status, který zhoršuje jejich vyloučení a riziko vykořisťování. 22 Mezinárodněprávní úprava práv žen migrantek a jejich ochrany Existuje několik mezinárodněprávních instrumentů, ve kterých můžeme naleznout výčet práv žen migrantek a jejich ochranu, přičemž je nutno uvést, že v žádném z níže uvedených smluvních dokumentů nejsou rozlišována zvláštní práva žen migrantek jako svébytné kategorie a nikde není explicitně zakotvená jejich ochrana vztahující se jen na tuto kategorii osob. Úvodem bych ráda zmínila Všeobecnou deklaraci lidských práv, která ač není mezi národní smlouvu, lze ji považovat za obecný standard v oblasti respektování a ochrany lidských práv. Pro ochranu práv žen migrantek mají význam např. čl. 2, který stanoví, že: „ Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiné ho smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení“ , dále pak čl. 7, který stanoví, že: „Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stej nou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskriminaci.“ , anebo čl. 23, který mj. stanoví, že každý má právo na práci a na svobodnou volbu zaměstnání a nárok na stejný plat za stejnou práci. Jedním z hlavních smluvních dokumentů, který je možno v této souvislosti použít, je Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (dále v textu jen „CEDAW“). Ani tato úmluva však neobsahuje specifický článek, který by se vztahoval výslovně k problematice migrace. 23 Práva migrantek a jejich ochranu je tedy třeba hledat pře devším v článcích obsažených v této úmluvě v souvislosti s jednotlivými aspekty mi gračního procesu a situacemi, které se dají podřadit pod konkrétní články CEDAW a Opčního protokolu k této úmluvě z roku 1999 a také z principů zákazu diskriminace a rovnosti, na kterých CEDAW stojí. Pokud se tedy vrátíme k výše uvedenému výčtu, můžeme si ke konkrétním pro blematickým oblastem přiradit relevantní články CEDAW. Důležité bude například ustanovení čl. 5 písm. a), 24 jehož cílem je odstranění předsudků a zabránění stereo 21 Např. v České republice se bude jednat o občana státu mimo EU, Lichtenštejnsko, Norsko, Island a Švýcarsko. 22 Doporučení Výboru CEDAW č. 26, odst. 22. 23 Což může mj. souviset s tím, že se trend feminizace migrace objevuje až po přijetí CEDAW v roce 1979. 24 „Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření: a) ke změně společenských a kulturních zvyk lostí pokud jde o chování mužů a žen s cílem dosáhnout odstranění předsudků a zvyků a všech jiných

74