SLP 07 (2014)

V roce 2010 byla Francie předmětem mnohé národní i mezinárodní kritiky kvůli masovému vyhoštění bulharských a rumunských občanů romského původu z území Francie. Francie byla obviněna z nerespektování základního práva na volný pohyb ob- čanů EU 1 a lidských práv. 2 Tento vysoce medializovaný případ má i dnes velký význam, i v roce 2014 jsou občané Evropské unie romského původu vyhošťováni z Francie a jiných členských států 3 a mohou být vyhošťování v budoucnu ve větší míře. Rostoucí míra vyhošťování občanů EU je součástí celkového kontextu rozšíření EU do střední a východní Evropy, jež způsobuje migrační tok ekonomicky slabších občanů do eko- nomicky silnějších členských států. Nedávná hospodářská krize tento jev umocnila a posílila odchod Romů ze střední Evropy do zemí, které nabízejí lepší životní podmín- ky. 4 Protiromský rasismus v zemích jejich původu je často označován jako další důvod jejich migrace do pohostinnějších zemí. 5 Tato masová migrace Romů bez finančních prostředků vytváří v hostitelských zemích mnoho obav a národnostně omezujících a diskriminačních opatření. Konečnou reakcí proti této migraci je samozřejmě i vyhoš- tění migrantů z hostitelské země. 6 Vyhoštění občana EU z území členského státu ale je a také musí zůstat výjimkou ze základního práva na volný pohyb osob. 7 Z tohoto důvodu je vyhoštění přísně regu- lováno četnými právními předpisy, mezi něž patří smlouvy o EU, Listina základních práv Evropské unie (článek 19) a Evropská úmluva o lidských právech (článek 4). Je zde ale také směrnice 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků 1 Právo stanoveno přímo v článcích 18 SFEU, 45 SFEU a podrobněji ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států . 2 Francie byla předmětem mnohé kritiky národní (ze strany nevládních organizací, veřejného ochránce práv, Národní poradní komise) i evropské (Evropská komise, Evropský parlament, evropský komisař pro lidská práva Rady Evropy, Evropský výbor pro sociální práva, atd.). Z tohoto důvodu v roce 2013 Evropská komise sdělila v bodu 3.3 Doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech, že stejně tak by členské státy měly zajistit, aby v případech nuceného vystěhování byly vedle acquis EU plně dodržovány mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, zejména pak závazky plynoucí z Evropské úmluvy o lidských právech. COM(2013) 460 final. 3 Například Německo vyhostilo v letech 2013 a 2014 mnoho občanů EU, mezi nimiž je velké množství občanů romského původu, důvodem je sociálního turismus. Belgie vyhošťuje občany EU, kteří se stali nepřiměřenou zátěží pro belgický systém sociálního zabezpečení. 4 Tato migrace bulharských a rumunských občanů začala v roce 2007 po vstupu těchto zemí do Evropské unie. Volný pohyb těchto občanů byl omezen do konce roku 2013 v rámci přechodného období. Od 1. ledna 2014 se mohou bulharští a rumunští občané pohybovat úplně svobodně. 5 Zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2009 s názvem The situation of Roma EU citizens moving to and settling in other EU Member States ukazuje, že chudoba a rasismus jsou hlavními faktory, které vedou Romy k tomu, aby opustili svou zemi původu. 6 Dalšími omezujícími opatřeními, které je možné použít v souvislosti se vstupem a pobytem občanů EU, jsou pokuty, odepření práva vstupu do státu nebo výstupu ze státu, odepření přístupu k systému sociál- ního zabezpečení, vězení. 7 To je také výjimka ze zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti stanoveného ve Smlouvách. Ve skutečnosti vyhoštění občana EU je rozdílným zacházením mezi státními příslušníky a migrujícími občana, protože státní příslušníky není možné vyhostit z domovské země.

170