SLP 07 (2014)

svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, 8 ve které nalezneme obsáhlou úpravu vyhoštění včetně právních důvodů vyhoštění a hmotných i procesních záruk pro občany EU, proti kterým se vyhoštění uplatní. Navzdory tomuto arzenálu práv- ních prostředků lze konstatovat vysokou míru porušování záruk poskytovaných mig- rantům, kteří mají být vyhoštěni. Vyhoštění občanů EU 9 je možné pouze tehdy, je-li odůvodněno ohrožením veřej- ného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví, nebo v případě zneužití práv nebo podvodu. Vyhoštění nemůže být provedeno pro hospodářské účely, ale členský stát může vyhostit občany EU, kteří představují nepřiměřenou zátěž pro systém soci- álního zabezpečení. Většina z těchto právních důvodů není ve směrnici definována, proto mají členské státy určitý prostor pro uvážení, jak směrnici provádět a vykládat. Některé členské státy toto zneužívají k přijetí opatření usnadňujících vyhoštění občanů EU, což je samozřejmě v rozporu s účelem této směrnice. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně proti takovýmto praktikám zasahoval. Případů porušování zákona ze strany francouzských orgánů v souvislosti s vyhošťo- váním občanů Romského původu z Francie je mnoho. Zprvu je vhodné připomenout fakta a právní kontext hromadného vyhošťování bulharských a rumunských občanů romského původu z Francie. Poté uvedu argumenty používané francouzskými orgány k odůvodnění vyhoštění těchto nežádoucích osob. Dále nastíním případy porušování lidských práv a práva na volný pohyb, kterých se francouzské orgány dopustily. Na závěr budou prezentovány alternativy k současné praxi vyhošťování občanů romského původu. ͷ. Právní a faktický rámec ͷ.ͷ Faktický rámec Toto vyhošťování se uskutečnilo v souvislosti s nejistou situací bulharských a ru- munských občanů romského původu, kteří žili ve Francii v nelegálních osadách nebo v opuštěných budovách. Tyto prostory nevyhovující k bydlení byly průběžně odstra- ňovány policií a často je doprovázelo vyhoštění a deportace jejich obyvatel z území Francie. Většina z těchto občanů je romského původu a žila zde bez zdroje finančních prostředků, přičemž nebyli oprávněni čerpat dávky francouzského systému sociální- ho zabezpečení. Byli diskriminováni v přístupu k zaměstnání, zároveň nebyli schop- ni shromáždit potřebnou dokumentaci, a proto byla většina z nich nezaměstnaná. V roce 2010 byl přístup romské populace k práci obtížnější, protože Romové tehdy 8 Směrnice 2004/38/ES byla přijata v roce 2004 a měla být implementována ve všech členských státech v roce 2006. Tato směrnice se týká pohybu a pobytu občanů EU, kteří se přesouvají do jiného členského státu se svou rodinou bez ohledu na jejich status (ekonomicky aktivní a neaktivní). Směrnice upravuje různé typy pobytu (pobyt na dobu do tří měsíců, na dobu delší než tři měsíce, trvalý pobyt), přístup k sociální pomoci, určení rodinných příslušníků, ale i zákaz pobytu a vyhoštění z hostitelského členského státu. 9 Vyhoštění občanů EU z jejich hostitelských zemí se netyká jen migrujících občanů romského původu, i když ti jsou jistě zasaženi nejvíce. Hlavními oběťmi jsou migranti bez finančních prostředků, kteří jsou obviněni hostitelským státem, že se stali nepřiměřenou zátěží pro systém sociálního zabezpečení.

171