SLP 07 (2014)

nicemi vlastního státu. Ozbrojené akce proti civilnímu obyvatelstvu, kdekoli k nim dojde, jsou předmětem zájmu MHP i MPLP. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi Gruzií a Ruskou federací Parlamentní shromáždění Rady Evropy v srpnu 2008 prohlásilo, že Rusko „nese plnou odpovědnost za porušení lidských práv a humani- tárního práva v oblastech, které jsou de facto pod jeho kontrolou“. 33 V rez. RB 1906 z 23. Dec. 2009 týkající se situace v DRC byla obsažena výzva, aby státy zajistily, že každá ozbrojená akce proti ozbrojeným skupinám bude podnikána v souladu s MHP a normami MPLP. 34 V daném případě rez. RB vyzývala k respektování norem MHP a MPLP bez ohledu na to, která strana konfliktu příslušné území kontroluje. V mezi- národním životě došlo v posledním desetiletí i k posunu při posuzování odpovědnosti nestátních ozbrojených aktérů za jejich činy. Od původně výhradní odpovědnosti státu za činy ozbrojených skupin na jeho území zdůrazňují četné rezoluce orgánů OSN v současnosti povinnost ozbrojených nestátních skupin a „rebelů“ respektovat lidská práva, zvláště pokud kontrolují určitá území. Příkladem mohou být rezoluce týkající se situace v DRC nebo Sudánu. 35 ͺ. „Konvergence” a „komplementarita” noremMHP a MPLP a jejich aplikovatelnost jako „lex specialis” za ozbrojeného konfliktu Vzájemný vztah obou těchto odvětví mezinárodního práva za ozbrojeného kon- fliktu není v odborné literatuře řešen jednotně a projevuje se v několika teoretic- kých koncepcích. V teorii se postupně objevily tři nebo čtyři různé teorie. V r. 1991 ředitel Institutu humanitárního práva v San Remu v Itálii J. Patrnogic společně s B. Jakovljevicem publikovali stručnou studii věnovanou mezinárodnímu humanitár- nímu právu, v níž ve vztahu mezi MHP a lidskými právy zmínili tři základní teorie. Patří k nim: a) „integrační“ teorie (integrationist theory), podle níž tyto dva systémy práva splynuly, a jeden z nich je dominantní a druhý z nich je součástí; b) „separační“ teorie (separatist theory), která považuje obě „odvětví“ (branches) za rozdílná a nezá- vislá; c) „komplementární“ teorie (complementarist theory) podle níž jsou tyto dva systémy (systems) odlišné avšak zároveň komplementární, tj. vzájemně se doplňující. 36 Podle doktríny lex specialis , MHP má za ozbrojeného konfliktu přednost před použi- tím norem MPLP. Podle modifikované doktríny lex specialis bude aplikována podrob- nější kolidující norma upravující danou situaci bez ohledu na to, zda se jedná o normu MHP nebo MPLP. Podle jiného názoru budou aplikovány různé normy v klouzavém rozsahu (sliding scale) v závislosti na konkrétních okolnostech. Může přitom jít jak normu MHP tak i MPLP. Podle konvergenční teorie (the konvergence theory) se obě 33 The consequences of the war between Gruzia and Russia, PACE Res. 1633, 2. October 2008. 34 UN SC Res. 1906(2009); U.N. Security Council, Working Group on Children and Armed Conflict in Afganistan Doc. S/AC.51/2009/1. 35 UN SC Res. 1663(2006), Reports of the Secretary – General on the Sudan; UN SC Res. 1736(2006), The situation concerning the DRC. 36 PATRNOGIC, J., JAKOVLJEVIC, B., International Humanitarian Law in the Contemporary World, Sanremo, International Institute of Humanitarian Law, 1991, s. 18 a násl.

215