SLP 07 (2014)

šestnácti letech. 4 Pronásledované mohou být i desetileté dívky tím, že byly znásilněné, 5 či pětileté děti kvůli své národnosti či náboženskému vyznání. 6 Situace dětských uprchlíků vyžaduje individuální posouzení, může se stát, že jsou to ony, kdo mají důvody pro poskytnutí ochrany, ne jejich rodiče. Vyžaduje, aby si státy uvědomily nejen, že i děti mohou být uprchlíky, ale i to, že je pro ně obtížnější se ochrany domoci, ať již kvůli nedostatečné schopnosti vyjádřit se, většímu dopadu trau- mat, nevyspělé intelektové kapacity, či nedostatku zkušeností s úředními jednáními. Pokud budeme uprchlictví pojímat jako poskytování pomoci osobám, které ji potře- bují, pak musíme uvažovat i o tom, že dětem poskytneme do jisté míry nadstandardní zacházení, zacházení, které bude reflektovat jejich specifickou situaci. 7 Takové nadstandardní zacházení nalezneme v právu Evropské unie (dále jen „EU“). Právo Evropské unie se věnuje uprchlíkům v mnoha dokumentech. Téměř vždy je v nich zároveň zmínka i o dětech či nezletilých uprchlících. Dětem, ať již tzv. bez doprovodu, tedy těm, které přicházejí zcela samy, anebo těm s doprovodem, tedy s rodiči či jiný- mi blízkými osobami, je poskytována vyšší péče. Znamená to ale zároveň i poskytnutí vyšší míry ochrany? Krátké představení povinností, které státům právo EU vůči dět- ským uprchlíkům ukládá, a efektivita těchto závazků ve vztahu k uvedené skupině bude předmětem zkoumání této statě. Vše bude zasazeno do kontextu práva mezinárodního, z něhož azylové právo EU vychází. ͸. Ochrana dětských uprchlíků v mezinárodním právu Není to jen uprchlické právo, které poskytuje dětem ochranu. Ostatně Úmluva o právním postavení uprchlíků (dále jen „Úmluva“) 8 se dětem jako specifické skupině nevěnuje, její ustanovení na ně dopadají stejně jako na kohokoli jiného. Jsou zde ale další instrumenty, a ty se věnují ochraně dětí ve větší či menší míře, anebo jsou zaměře- ny pouze na jejich ochranu. Jde o smluvní normativitu v oblasti humanitárního práva 4 Například v Bělorusku, kde může být také bez členství ve státní Běloruské mládežnické organizaci obtíž- né získat možnost studovat na univerzitě, srov. Country Reports on Human Rights Practices for 2012, United States Department of State, Bureau of Democracy, Human Rights and Labor, s. 25. Členstvím v této organizaci dává osoba implicitně najevo svoji solidaritu se systémem prezidenta Lukašenka. Studenti jiného politického názoru se svým ne-členstvím ukazují (byť i nevysloveně) svůj odlišný postoj a mohou být nepřijetím na univerzitu pronásledováni pro své politické názory. 5 Zde bude možné uvažovat o příslušnosti k určité společenské vrstvě, srov. např. zprávy mezinárodní nevládní organizace Amnesty International o situaci v Afghánistánu, URL: http://www.amnesty.cz/pripady/pripad/ afghanistan-brishna (otevřeno 12. 8. 2014). 6 Srov. pronásledování náboženské menšiny jezídů na území Iráku ze strany islamistických extremistických skupin organizovaných pod hlavičkou tzv. Islámského státu v roce 2014; zde srov. též rezoluci Rady bez- pečnosti OSN č. 2170 (2014). 7 Je samozřejmě možné uvažovat o tom, že účelem Úmluvy o právním postavení uprchlíků není poskytová- ní ochrany, ale potřeba státu vyrovnat se s počty osob, které přicházejí na jeho území a potřebují pomoc. Pak by byl úhel pohledu patrně odlišný. Ve vztahu k dětem ale státy nerozporují potřebu větší pomoci a ochrany, což ostatně vyplývá z jejich dalších smluvních závazků. 8 Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 (publ. pod č. 208/1993 Sb.).

240