SLP 07 (2014)

Přiznání určitých lidských práv právnickým osobám podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv umožňuje korporacím podávat stížnosti Evropskému soudu pro lidská práva. Jejich právo dovolávat se práv před Evropským soudem pro lidská práva lze považovat za určitý zárodek jejich mezinárodněprávní osobnosti. Jedná se však o regionální, evropskou úpravu . Mezinárodní ochrana lidských práv na univerzální úrovni nejde tak daleko, Mezinárodní pakty o lidských právech z roku 1966 obsahují práva týkající se výhradně fyzických osob. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že nadnárodní (transnacionální) společ- nosti mají určitá lidská práva založená na regionálních smluvních úpravách a mají také přístup k mezinárodním soudům v této souvislosti. Na rozdíl od mezinárodní ochrany investic nelze hovořit o univerzální úpravě, která by zakládala jejich mezinárodněpráv- ní osobnost. ͺ. Odpovědnost států a právnických osob v oblasti lidských práv Podle čl. 2 odst. 1Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966 se každý stát, který je smluvní stranou Paktu zavazuje šetřit práva uznaná v tomto Paktu a zajistit tato práva všem jednotlivcům na svém území a podléhajícím jeho ju- risdikci bez jakéhokoli rozlišování podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Podobně v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv z roku 1950 je v čl. 1 stanoveno, že Vysoké smluvní strany přiznávají každému, kdo podléhá jejich jurisdikci práva a svobody. Z těchto významných mezinárodních smluv v oblasti lidských práv tak vyplývá zá- vazek států zajistit respekt a ochranu lidských práv obsažených v těchto dokumentech. Výbor pro lidská práva založený na základě Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966 interpretuje tento Pakt v tom směru, že státy mají povinnost zabránit nebo zastavit zneužívání lidských práv soukromými aktéry . Ještě dále jde Výbor pro hospodářská sociální a kulturní práva , který byl vytvořen pro provádění Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních prá- vech z roku 1966. Původně na základě tohoto Paktu nebyl zřízen speciální orgán. Výbor byl vytvořen 31 na základě rezolucí Hospodářské a sociální rady a poprvé se sešel v roce 1987. Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva výrazně přispěl k roz- pracování cílů a metod předkládání zpráv států, a tím i k posílení tohoto kontrolního mechanismu. 32 Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva nejenom interpretuje závazky stá- tů zabránit nebo napravovat porušení práv způsobených soukromými aktéry, ale také ve svých Generálních komentářích stanoví, jak by se měli nestátní aktéři chovat a poža- 31 ŠTURMA, P.: Mezinárodní a Evropské mechanismy v oblasti lidských práv . 3. doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 14-15. 32 ŠTURMA, P., op. cit. , s. 14-15.

54