SLP 09 (2015)

DĚTŠTÍ VOJÁCI ȃ PROBLEMATICKÉ ASPEKTY VZTAHU MEZI MEZINÁRODNÍM HUMANITÁRNÍM A MEZINÁRODNÍM TRESTNÍM PRÁVEM

Radka Kryslová

ͷ. Úvod Problematika dětských vojáků, která zahrnuje nejrůznější formy odvodů, náborů a využívání dětí mladších patnácti let v ozbrojených konfliktech a která je předmětem této práce, se v rámci mezinárodního práva postupně vyvíjela v závislosti na tom, jak se vyvíjelo samotné mezinárodní právo. Tento vývoj probíhal od zakotvení zákazu od- vodů, náborů a využívání dětí mladších patnácti let v ozbrojených konfliktech v me- zinárodním humanitárním právu až po trestní stíhání osob, které byly shledány od- povědnými za porušení takového zákazu v mezinárodním trestním právu. Cílem této práce je analyzovat postupný vývoj problematiky dětských vojáků v obou uvedených odvětvích, se zaměřením na problematické aspekty tohoto vývoje související se vzájem- ným vztahem mezi mezinárodním humanitárním právem a mezinárodním trestním právem. Pokud tato práce užívá pojem „ozbrojený konflikt“, obsahově je jím míněn ozbrojený konflikt v jeho tradičně chápaném pojetí odvozeném z Ženevských úmluv z roku 1949 a ze dvou Dodatkových protokolů z roku 1977 k Ženevským úmluvám. Z těchto definic totiž vychází i judikatura mezinárodních trestních soudů a tribunálů, která bude v této práci představena. ͸. Definice ozbrojeného konfliktu – Ženevské úmluvy Od počátku 90. let 20. století se významným způsobem zvýšil počet ozbrojených konfliktů jiné než mezinárodní povahy, přičemž při posuzování toho, zdali se jedná o ozbrojený konflikt mezinárodní povahy, ozbrojený konflikt jiné než mezinárod- ní povahy, nebo se jedná o vnitřní vzpouru či nepokoje, které však nelze považovat za ozbrojený konflikt, vždy záleží na definičních kritériích, která pro popis toho kte- rého typu konfliktu užíváme. Definiční kritéria jednotlivých typů ozbrojených kon- fliktů lze odvodit již z ustanovení Ženevských úmluv z roku 1949 a z ustanovení dvou Dodatkových protokolů k nim z roku 1977, přestože definice ozbrojeného konfliktu mezinárodní povahy není v Ženevských úmluvách obsažena výslovně. Podle Ženevských úmluv z roku 1949 je ozbrojeným konfliktem mezinárodní po- vahy vyhlášená válka nebo jakýkoliv jiný ozbrojený konflikt, vzniklý mezi dvěma nebo více smluvními stranami (resp. státy), i když válečný stav není uznáván jednou z nich. 1 1 Viz společný článek 2 Ženevských úmluv z roku 1949. In MRÁZEK, Josef. Dokumenty ke studiu mezinárodního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. ISBN 80-86898-08-3, s. 309, 320, 343 a 367.

102