SLP 09 (2015)

Dalším mezinárodněprávním smluvním instrumentem týkajícím se zákazu účas- ti dětí ve vojenských akcích je Úmluva o právech dítěte přijatá na půdě OSN dne 20. 11. 1989 (dále jen „Úmluva“ nebo „Úmluva o právech dítěte“). 8 Přestože článek 1 Úmluvy stanoví, že pro účely Úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosa- ženo dříve, ochrana dětí v rámci ozbrojených konfliktů je v Úmluvě poskytnuta téměř výlučně pouze dětem mladším patnácti let. Podle článku 38 odst. 3 této Úmluvy se smluvní státy zavazují zdržet se povolávání osob mladších patnácti let do svých ozbro- jených sil, přičemž při povolávání osob, které dosáhly věku patnácti let, avšak mlad- ších osmnácti let, se smluvní státy zavazují přijímat přednostně osoby starší. V rámci Úmluvy tudíž bylo přijato zcela shodné ustanovení, jaké je již obsaženo v Dodatkovém protokolu ze dne 8. 6. 1977 k Ženevským úmluvám. Úmluva o právech dítěte stejně jako Dodatkový protokol připouští, aby osoby starší patnácti a mladší osmnácti let byly stranami mezinárodního ozbrojeného konfliktu povolávány do ozbrojených sil. Podle článku 38 odst. 2 Úmluvy mají smluvní státy učinit všechna proveditelná opatření k zabezpečení toho, aby se osoby, které nedosáhly věku patnácti let, přímo neúčastnily bojových akcí. V případě osob starších patnácti let, ale zároveň mladších osmnácti let, žádné takové omezení v rámci znění Úmluvy z roku 1989 upraveno není. 9 Okruh chráněných osob se rozšířil přijetím Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů ze dne 25. 5. 2000 (dále jen „Opční protokol“), 10 který stanovuje věkovou hranici chráněných osob na osmnáct let. Opční protokol ve své preambuli výslovně stanoví, že pro další posílení práv již uznaných Úmluvou o právech dítěte je zapotřebí zvýšit ochranu dětí před jejich zapojováním do ozbrojených konfliktů. Podnětem pro rozšíření okruhu chráněných osob Opčním protokolem byly dle znění textu preambule i závěry dvacáté šesté mezinárodní konfe- rence Červeného kříže a Červeného půlměsíce konané v prosinci roku 1995. Na této konferenci bylo mimo jiné přijato doporučení, aby strany ozbrojených konfliktů uči- nily všechny proveditelné kroky k zabezpečení toho, aby se děti mladší osmnáct let neúčastnily bojových akcí. Toto doporučení bylo přejato do článku 1 Opčního proto- kolu, podle něhož je zapotřebí, aby státy přijaly všechna proveditelná opatření k zabez- 8 Úmluva o právech dítěte [online, cit. 2015-01-25]. Dostupné z: . 9 O tom, že smluvní státy Úmluvy se zavazují dodržovat i nepsané, tj. obyčejové normy mezinárodního hu- manitárního práva, svědčí znění článku 38 odst. 1 Úmluvy, podle něhož se smluvní státy zavazují uznávat a zabezpečovat dodržování norem mezinárodního humanitárního práva, které se na ně vztahují v případě ozbrojených konfliktů a které se dotýkají dítěte. Úmluva o právech dítěte z roku 1989 tudíž není kom- plexním a úplným souhrnem norem mezinárodního humanitárního práva směřujících k ochraně dětí v rámci ozbrojených konfliktů. To, že nějaké pravidlo mezinárodního práva z této oblasti není výslovně zakotveno v Úmluvě, neznamená, že smluvní státy Úmluvy nemusejí takové pravidlo mezinárodního humanitárního práva (byť např. obyčejové povahy) v průběhu ozbrojeného konfliktu respektovat. 10 Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů [online, cit. 2015-01-25]. Dostupné z: .

105