SLP 09 (2015)

Mezinárodního trestního soudu dne 17. 7. 1998. 14 Římský statut jakožto mnoho- stranná mezinárodní smlouva vstoupil v platnost dne 1. 7. 2002, přičemž právě od to- hoto data lze postihovat využívání tzv. dětských vojáků v rámci ozbrojených konfliktů mezinárodní, ale i jiné než mezinárodní, povahy. K trestně postižitelnému jednání, v němž je spatřováno spáchání válečného zločinu, však musí dojít na území smluvní strany nebo občanem smluvní strany Římského statutu (nejde-li o případ, kdy situace byla oznámena žalobci Mezinárodního trestního soudu Radou bezpečnosti OSN nebo o případ, kdy třetí stát, který není smluvní stranou Římského statutu, přijal jurisdikci soudu vůči tomuto zločinu), a to po datu 1. 7. 2002. 15 Podle článku 8 odst. 2 písm. b) (xxvi) Římského statutu jsou válečnými zločiny (tj. zločiny podle mezinárodního trestního práva spadajícími do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu) i odvody či nábory dětí mladších patnácti let do ozbrojených sil státu nebo jejich využívání k aktivní účasti v nepřátelských akcích. Podle Římského statutu se v tomto případě jedná o tzv. jiné případy závažného porušení zákonů a obyčejů plat- ných v mezinárodních ozbrojených konfliktech v uznávaném rámci mezinárodního práva. 16 V rámci ozbrojených konfliktů jiné než mezinárodní povahy jsou podle článku 8 odst. 2 písm. e) (vii) Římského statutu odvody či nábory dětí mladších patnácti let do ozbrojených sil státu nebo jejich využívání k aktivní účasti v nepřátelských akcích rovněž považovány za válečné zločiny, přičemž v tomto případě se jedná o tzv. ostatní závažná porušení zákonů a obyčejů platných v ozbrojených konfliktech jiné než mezi- národní povahy v obecně uznávaném rámci mezinárodního práva. 17 I Římský statut nepřímo vymezuje definiční kritéria ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy, když je v článku 8 odst. 2 písm. f ) statutu uvedeno, že se musí jednat o déletrvající ozbrojený konflikt probíhající na území státu mezi státními orgá- ny a organizovanými ozbrojenými skupinami nebo mezi takovými skupinami. Podle téhož článku Římského statutu pak za ozbrojený konflikt jiné než mezinárodní povahy nelze považovat případy vnitřních nepokojů a napětí, například veřejné nepokoje, izo- lované a sporadické násilné činy nebo jiné činy obdobné povahy. Jak je zřejmé z formulace úvodního ustanovení předcházejícího vymezení skutkové podstaty válečných zločinů týkajících se využití tzv. dětských vojáků v rámci meziná- rodního ozbrojeného konfliktu, ale i v rámci ozbrojeného konfliktu jiné než mezi- národní povahy, toto jednání bylo tvůrci Římského statutu považováno za zakázané již v rámci mezinárodního obyčejového práva. Souhrn skutkových podstat válečných 14 Viz Rome Statute of the International Criminal Court [online]. International Criminal Court, 2011 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: . 15 Česká republika. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ze dne 24. září 2009 o sjednání Římského sta- tutu Mezinárodního trestního soudu. In Sbírka mezinárodních smluv. 2009, částka 33, Římský statut Mezinárodního trestního soudu v českém znění, s. 4204. 16 Viz článek 8 odst. 2 písm. b) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu v českém znění, op. cit. 15, s. 4201. 17 Viz článek 8 odst. 2 písm. e) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu v českém znění, op. cit. 15, s. 4201.

108