SLP 09 (2015)

o nich nemůže projednací senát při rozhodování o vině Thomase Lubangy žádným způsobem přihlédnout. 31 Rozhodnutí projednacího senátu Mezinárodního trestního soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. ICC-01/04-01/06 však nebylo přijato jednomyslně, menšinové stanovisko k tomuto rozhodnutí zaujala soudkyně Elizabeth Odio Benito. 32 Ve svém menšinovém stanovisku se soudkyně Benito vymezila vůči přísně formálně právnímu pojetí zvole- nému projednacím senátem a zdůraznila, že případy sexuálního násilí měly být v dané věci posuzovány jako nedílná součást využívání dětí mladších patnácti let v aktivní účasti ve vojenských akcích na území Demokratické republiky Kongo. Sexuální násilí na dětech mladších patnácti let je válečným zločinem podřaditelným pod skutkovou podstatu odvádění a verbování dětí mladších patnácti let a jejich využívání v aktivní účasti ve vojenských akcích uvedenou v Římském statutu. Rozhodnutí projednacího senátu podle jejího názoru závažným způsobem rezignovalo na účel, za kterým byla příslušná ustanovení na ochranu dětí mladších patnácti let v ozbrojených konfliktech do Římského statutu začleněna, a to na účel zajištění ochrany života a osobní integrity těchto dětí. V menšinovém stanovisku soudkyně Benito je zřejmý příklon k zásadám meziná- rodního humanitárního práva na úkor pravidel typických pro mezinárodní trestní prá- vo. Opětovně se zde tudíž objevuje problém vymezení hranice mezi mezinárodním humanitárním právem a mezinárodním trestním právem, problematika vztahu mezi zákazem určitého typu jednání v mezinárodním humanitárním právu a jeho trestní postižitelností (kriminalizací) na poli mezinárodního trestního práva. Kritika široké- ho definičního pojetí aktivní účasti dětí mladších patnácti let ve vojenských akcích, do něhož podle soudkyně Benito spadají i akty sexuálního násilí na dětech mladších patnácti let (dětských vojácích) příslušníky ozbrojených skupin vedených a řízených Thomasem Lubangou vzešla zejména z řad autorů posuzujících její pojetí optikou mezinárodního trestního práva. Obhájce Michael E. Kurth zdůrazil, že řízení před Mezinárodním trestním soudem musí být založeno na základních principech trestního práva, neboť kromě toho, že se jedná o soud mezinárodní, se v první řadě jedná o soud trestní. Pravidla pro řízení před tímto soudem jsou předem dána a tato pravidla nelze na úkor obviněného rozšiřovat s odůvodněním, že je nezbytné poskytnout ochranu určité skupině osob (v tomto případě dětem mladším patnácti let v rámci ozbrojených 31 Projednací senát na druhou stranu konstatoval, že k těmto záležitostem je možné přihlédnout při roz- hodování o trestu a při rozhodování o odškodnění obětí. V prvním případě je však závěr projednacího senátu velmi diskutabilní, neboť z hlediska práva obžalovaného na spravedlivý proces by projednací senát i při rozhodování o trestu měl vycházet z rozhodnutí o vině, tj. skutečnosti, které nebyly brány v potaz při rozhodování o vině, by projednací senát neměl brát v potaz ani při rozhodování o trestu, neboť se jedná o dvě velmi úzce propojená a na sebe navazující rozhodnutí. 32 Viz Separate and Dissenting Opinion of Judge Odio Benito In SITUATION IN THE DEMOCRATIC REPUBLIC OF THE CONGO IN THE CASE OF THE PROSECUTOR v. THOMAS LUBANGA DYILO. Judgment pursuant to Article 74 of the Statute, s. 608-624 [online]. No.: ICC-01/04-01/06, Date: 14 March 2012 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: .

116