SLP 09 (2015)

Arpádovců, avšak během druhé světové války byla užívána jako symbol maďarské na- cistické Strany Šípových křížů. Pan Fáber stál s Arpádovou vlajkou v ruce na náměstí, přibližně ve vzdálenosti sto metrů od shromáždění proti rasismu a nenávisti. ESLP zjistil, že stěžovatel se nechoval násilně nebo znevažujícím způsobem. Proto nepředsta- voval hrozbu pro veřejný pořádek. Neměl tedy být postižen za pouhé demonstrování Arpádovy vlajky. V závěru ESLP také poznamenal, že za určitých okolností by takové projevy byly srovnatelné s podněcováním ke zločinům proti lidskosti, ale případ stě- žovatele to nebyl. 30 Dále ve věci Giniewski proti Francii 31 ESLP poznamenal, že v demokratické spo- lečnosti je nezbytné, aby debata o příčinách zvlášť závažných činů, jako jsou zločiny proti lidskosti, probíhala volně. 32 Stěžovatel v této věci byl odsouzen za publikaci článku o Janu Pavlovi II., který se zdál být urážlivým pro náboženskou obec. ESLP poznamenal, že i když stěžovatel kritizoval papeže, nelze to vnímat jako urážku celého křesťanského náboženství. Omezení práv stěžovatele proto bylo v rozporu s článkem 10 EÚLP. Zmínku o zločinech proti lidskosti najdeme také v rozsudku ESLP ve věci Feldek proti Slovensku, 33 a to v odlišném stanovisku soudců Fischbach a Lorenzen. Nicméně ani zde nebyl stěžovatel přímo obviněn z nevhodných projevů, přímo spojených se zločiny proti lidskosti. Soudci pouze odkázali na to, že články stěžovatele byly napsány v duchu Norimberského tribunálu, který trestá zejména zločiny proti lidskosti. Případ se týkal několika článků, které napsal Ľubomír Feldek. Zmiňoval „fašistickou minu- lost“ tehdejšího člena slovenské vlády, Dušana Slobodníka. Feldek byl pro tyto články slovenskými soudy odsouzen a před ESLP namítal porušení článku 10 EÚLP. ESLP mu vyhověl, protože vyhodnotil jeho stati jako přispívající k veřejné debatě. Nyní se zaměříme na rozbor judikátů ESLP dle článku 10 EÚLP ve věci válečných zločinů. ͺ. Projevy týkající se válečných zločinů V článku 6 Statutu Norimberského tribunálu nalezneme historicky první definici pojmu „válečné zločiny“. Jimi se rozumí „porušení zákonů války nebo válečných zvyk- lostí. Takové porušení bude v sobě zahrnovat vraždu, zlé nakládání nebo deportaci civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo v něm k otrocké práci, nebo pro jaký- koliv jiný účel, vraždu válečných zajatců nebo osob na moři, nebo zlé nakládání s nimi, zabíjení rukojmí, plenění veřejného nebo soukromého majetku, svévolné ničení měst a vesnic, nebo pustošení neodůvodněné vojenskou nutností, nebude však na ně ome- zeno…“. 34 Tato definice posloužila jako základ pro současné vymezení tohoto pojmu. 30 Fáber Case, op. cit., para. 58. 31 ESLP, Giniewski v. France , stížnost č. 64016/00, rozsudek ze dne 31. ledna 2006. 32 Giniewski Case, op. cit., para. 51. 33 ESLP, Feldek v. Slovakia, stížnost č. 29032/95, rozsudek ze dne 12. července 2001. 34 Dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Evropské Osy ze dne 8. srpna 1945, op. cit.

124