SLP 09 (2015)

STO PADESÁT LET MEZINÁRODNÍHO HUMANITÁRNÍHO PRÁVA ȃ CESTA K HUMANITĚ, NEBO K FRAGMENTACI MEZINÁRODNÍHO PRÁVA?

Veronika Bílková

ͷ. Úvod Významná výročí nabízejí příležitost nejen k oslavě, ale také k určitému zamyšlení. Co ta která historická událost znamenala? Jak ovlivnila další vývoj? Byl její přínos po- zitivní, nebo měla též negativní, byť třeba nezamýšlené důsledky? Je jasné, že odpovědi na tyto otázky se mohou značně lišit a že stejnou událost budou různí autoři hodnotit vzájemně značně odlišně. Vedle osobního ideového a hodnotového nastavení zde svou roli sehrává kontext, v jehož rámci člověk určitou událost posuzuje, důvod, proč tak činí, i teoretický proud, k němuž se hlásí, popř. do něhož se snaží začlenit. Společným znakem všech přístupů je snad jen to, že se na historický vývoj dívají z retrospektivity, s výhodou znalosti toho, jak se tento vývoj odehrál a co po určité události následovalo. Retrospektiva s sebou nese rizika prézentismu, 1 tedy hodnocení dějin za pomoci sou- časných standardů, a toho, že do minulého dění bude zpětně projektován určitý smysl. 2 Vše řečené platí též pro 150. výročí vzniku mezinárodního humanitárního práva 3 (dále MHP), které jsme si připomněli v roce 2014. Výročí se váže k přijetí Ženevské úmluvy o zlepšení osudu zraněných vojáků v poli, k němuž došlo dne 22. srpna 1864. Úmluva, která zaváděla základní standardy ochrany raněných příslušníků ozbrojených sil v pozemní válce, odstartovala – jak dnes zpětně víme – vývoj tzv. ženevského systé- mu MHP, jenž poskytuje ochranu osobám vyřazeným z boje a osobám, které se boje neúčastní. Vznik MHP by ovšem mohl být spojen rovněž s rokem 1863. Tehdy, dne 17. února, byl v Ženevě založen Výbor pro pomoc zraněným, který se v roce 1876 přejmenoval na Mezinárodní výbor Červeného kříže (dále MVČK). Jedná se o huma- nitární organizaci se sídlem v Ženevě, která se vedle poskytování pomoci obětem válek dlouhodobě zaměřuje také na rozvoj MHP. Rok 1863 přinesl ještě jednu důležitou událost. Dne 24. dubna podepsal prezident USA Abraham Lincoln Všeobecný rozkaz č. 10, který obsahoval tzv. Lieberův kodex. Šlo o soubor obyčejových pravidel vede- ní války, který pro potřeby armády Unie vypracoval právník Francis Lieber. Vydání Lieberova kodexu zahájilo vývoj druhého systému MHP, tzv. haagského práva, které omezuje způsoby a prostředky vedení ozbrojeného konfliktu.

1 Viz též HARTOG, François. Régimes d’historicité . Présentisme et expériences du temps. Paris: Seuil, 2003. ISBN 2-02-059328-9. 2 Viz např. HAVELKA, Miloš. Spor o smysl českých dějin 1895-1938. Praha: Torst, 1999. ISBN 80-85639-41-6. 3 Více o MHP viz ONDŘEJ, Jan, a kolektiv. Mezinárodní humanitární právo. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-185-7.

11