SLP 09 (2015)

k Ženevským úmluvám o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z roku 1949. Dodatkový protokol č. I se vztahuje na mezinárodní ozbrojené konflikty. Předmětem ochrany jsou zejména bojující (kombatanti). Zbytečné útrapy nebo nadměrná zranění může za urči- tých okolností vyvolat každá zbraň, bude tudíž záležet nejen na druhu použití zbraně, ale také na použité metodě. 4 V praxi je však posouzení toho, zda zbraň způsobuje zby- tečná zranění nebo nadměrná utrpení obtížné nebo nemožné kvalifikovat a posouzení jejich důležitosti si vždy podrží rozsáhlý prvek subjektivity. 5 Pouze výjimečně mohou nastat případy, kdy zbraň byla úmyslně určena k tomu, aby zvýšila utrpení např. použi- tím ostnatých bajonetů. Jiným příkladem je použití zbraní, které znesnadňují vyléčení, např. zbraně, které používají úlomky skla, nepravidelné kusy železa, hřebíky apod. Dalším obecným pravidlem je zásada zákazu nerozlišování , která je důležitá pro ochra- nu civilního obyvatelstva . Poprvé je výslovně vyjádřena v čl. 51 Dodatkového protokolu č. I z roku 1977, i když již v době přijetí tohoto Protokolu byla považována za obecně uznané pravidlo práva ozbrojených konfliktů. 6 Podle čl. 51 odst. 2 Protokolu civilní obyvatelstvo jako takové, jakož i jednotlivé civilní osoby, nesmějí být předmětem útoku. Zákaz nerozlišujících útoků je omezen požadavkem v čl. 51 odst. 5, aby ztráty na ci- vilním obyvatelstvu a na civilních objektech nepřevyšovaly předpokládanou a konkrétní přímou vojenskou výhodu. Jde o vyjádření koncepce proporcionality , tj. úměrnosti mezi ztrátami v řadách civilního obyvatelstva a civilních objektů jedné strany a předpo- kládanou výhodou útočníka druhé strany. Zásada proporcionality je zásadou obyčejo- vého mezinárodního práva, která zakazuje rozsáhlé a nepřiměřené škody na civilním obyvatelstvu ve srovnání s očekávanou vojenskou výhodou. 7 Jinými slovy se zakazují útoky, u kterých lze očekávat, že způsobí přidružené škody , které by předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhody převyšovaly. 8 Zásada proporcionality tak zohledňu- je skutečnost, že při vedení bojových operací vždy vzniká riziko náhodného zasažení civilních osob, civilních objektů nebo kombinace těchto případů. 9 Pro označení těchto náhodných zasažení se vžil výše uvedený pojem přidružené škody (collateral damages). Protokol č. I výslovně chrání civilní objekty, které podle čl. 52 odst. 1 nesmí být předmětem útoku nebo represálií. Podle čl. 52 odst. 2 musí být útoky přísně omezeny na vojenské objekty. Vojenské objekty musí splňovat následující předpoklady: a) které svou povahou, umístěním, účelem nebo použitím představují účinný pří- spěvek k vojenským akcím, 4 ONDŘEJ, Jan. Zákaz některých druhů konvenčních zbraní v ozbrojených konfliktech. Právník , 2001, č. 6, s. 604. 5 ONDŘEJ, Jan. Zákaz některých druhů konvenčních zbraní v ozbrojených konfliktech, op. cit ., s. 605. 6 ONDŘEJ, Jan. Právo ozbrojených konfliktů na přelomu tisíciletí. Mezinárodní vztahy , 1999, č. 4, s. 7. 7 ONDŘEJ, Jan. Právo ozbrojených konfliktů na přelomu tisíciletí, op. cit. , s. 7. 8 FUCHS, Jiří. Mezinárodní humanitární právo . 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany - Agentura vojenských informačních služeb, 2007, 230 s. ISBN 978-80-7278-424-0. s. 60. 9 FUCHS, Jiří , op. cit ., s. 59.

133