SLP 09 (2015)

ͺ. Použití nových technologií v boji proti terorismu Problematika boje proti terorismu nebo dokonce „války“ s terorismem je úzce spjatá zejména s teroristickými útoky proti USA v roce 2001. Jinou stále problematickou ob- lastí je Blízký východ a časté teroristické útoky z palestinských území nebo Libanonu na Izrael ze strany zejména palestinského hnutí Hamás 31 a libanonského Hizballáhu. Pokud jde o USA, za prezidenta Bushe byla vyhlášena globální válka proti tero- rismu. V době působení prezidenta Obamy se názor změnil – USA již dále nejsou v globální válce proti terorismu, ale spíše ve válce proti Al-Kajdě, Talibánu a s nimi spojenými silami. 32 Avšak Obamova administrativa pokračuje v pojetí administrativy prezidenta Bushe v náhledu na globální válečnou oblast (battle field) a útoky dronů jsou prováděny na různých místech včetně Pákistánu a Jemenu. Administrativa prezi- denta Obamy věří podobně jako za prezidenta Bushe, že zákony války (válečné právo) se uplatňuje na použití útoků dronů, z toho důvodu, že USA jsou v ozbrojeném kon- fliktu (in an armed conflict). Navíc Obamova administrativa nárokuje, že drony mohou být použity v zemích , ve kterých mají své tábory (harbor) nepřátelští teroristé a které jsou neochotné nebo neschopné ovládat území, kde jsou takoví nepřátelé rozmístěni. Toto pojetí vylučuje místa jako je Velká Británie nebo Francie z možné definice a lokalizace válečné oblasti (battlefield), ale mohlo by ospravedlňovat použití dronů na místech jako je Pákistán nebo Jemen, kde kontrola území je obtížná, a kde ústřední vlády nemohou vykonávat účinnou kontrolu. V této souvislosti, jestliže přijmeme předpoklad, že USA jsou v ozbrojeném konflik- tu proti teroristům z Al-Kajdá, potom můžeme dospět k závěru, že se uplatní válečné právo. Jestliže se uplatní válečné právo, v tom případě pravidla ius ad bellum určují, zda je vojenská síla použita v souladu s právem (in a lawful way). Dá se konstatovat, že válečné právo dovoluje cílené zabíjení (targeted killings), jestliže jsou splněny dva po- žadavky ius ad bellum, použití síly je nezbytné a přiměřené . Mezinárodní soudní dvůr ve známém případu Vojenské a paravojenské činnosti proti Nikaragui , případ Nikaragua vs. USA z roku 1986 konstatoval, že uchýlení se k síle musí být provedeno na základě závěru, že došlo k ozbrojenému útoku, a že to byla nezbytná reakce na takový útok. 33 Je možné argumentovat tím, že teroristické útoky Al-Kajdá v září 2001 odpovídají ozbrojenému útoku . Na druhé straně je také možné konstatovat, že útoky Al-Kajdá proti USA nejsou důvodem pro realizaci práva na sebeobranu, protože Al-Kajdá ne- zaútočila v rozsahu srovnatelném s vojenskou silou. Dalším problémem je skutečnost, že Al-Kajdá není stát a podle tradičního mezinárodního práva, pouze státy by mohly 31 Z důvodů ochrany severního území Izraele proti ostřelování z Golanů Izrael rozmístil baterie protirake- tového systému Iron Dome (Železná kupole) in: Právo z 23. 1. 2015. 32 STERIO, Melina. The United States´s Use of Drones in the War on Terror: The (Il)legality of Targeted Killings Under International Law. 45 Case W. Res. J. Int‘l L 197 , 2012, s. 202. 33 Case Concerning Military and Paramilitary Activities in and Against Nicaragua , Nicaragua v. USA, 1986, I.C.J. 94.

140