SLP 09 (2015)
. Pojem bezpilotní letoun Jako bezpilotní letoun se označuje vzdušný prostředek, který na své palubě nemá žádného pilota. K pilotování slouží ovládání na dálku, obsluhované vyškoleným per- sonálem, automatický před-programovaný systém nebo autonomní, inteligentní pa- měť ovládající letoun bez jakékoliv lidské intervence. 2 Pro označení těchto bojových prostředků se používá anglicky výraz „ unmanned aerial vehicle “ – zkratka UAV nebo také „ drone “. 3 Podkategorii, která se začala vyvíjet vlastním směrem, tvoří bezpilotní letouny používané v boji, neboli „ unmanned combat aerial vehicle “ – UCAV neboli „c ombat drone “, 4 které nesou podle potřeby různé typy zbraní ke zneškodnění nepřítele či vojenského cíle, ale zároveň mohou sloužit rovněž k průzkumným nebo špionážním účelům. Pro právní analýzu používání bezpilotních letounů je vždy důležité uvědomit si, zda posuzujeme dálkově řízený letoun (kterých je stále většina) nebo letoun s vlastní inteligentní pamětí. V tomto příspěvku se věnuji posouzení právních aspektů prvně jmenovaných letounů, tedy UCAV ovládaných člověkem na dálku. Netypičtějším a zároveň nejpoužívanějším typem UCAV v současných ozbrojených konfliktech je model MQ-9 Reaper . Je charakterizován jako bojový letoun, určený k široké škále využití s dlouhou vydrží. Kromě samotného letounu je celý systém tvořen pozemní kontrolní stanicí, satelitním spojením a pozemní obsluhou, která je v pohotovosti připravit letoun kdykoliv na misi. Obsluhu samotného letounu během operací tvoří pilot, který ovládá letadlo a druhá osoba, která má na starosti ovládá- ní senzorů a zbraní. Pozemní kontrolní stanice, odkud obsluha operuje a vykonává mise letounu, se může nacházet v místě válečného konfliktu tzv. „ line-of-sight “ nebo v bezpečí na druhém konci Země např. na vojenské základně v USA, odkud je spojení a ovládání letounu zajištěno pomocí satelitního přenosu tzv. „ beyond line-of-sight “. 5 K plnění jednotlivých úkolů je bezpilotní letoun vybaven sofistikovanými zařízení- mi, které umožňují ovládat letoun a všechny systémy, a které je neseno i z několika ti- síc kilometrů vzdáleného řídícího střediska. Nejdůležitějším vybavením je bezpochyby tzv. „ multi-spectral targeting system “ (MTS-A), jednoduše řečeno se jedná o kouli, která je zavěšená pod přídí letounu. MTS-A v sobě obsahuje televizní kameru pro snímá- ní bojové situace v přímém přenosu, dále infračervené senzory umožňující provádění operací i v noci nebo za špatného počasí nebo laser pro označování cílů a navádění dě- lostřelectva na cíl. Součástí výbavy jsou také dvě laserem naváděné střely Hellfire , které 3 Humanitarian Policy and Conflict Research Manual on International Law Applicable to Air and Missile Warfare . Bern: Program on Humanitarian Policy and Conflict Research Harvard University, 15. 9. 2009, s. 6. Dostupné z (PDF dokument):
148
Made with FlippingBook