SLP 09 (2015)

tické operace přináší. V první řadě příspěvek zkoumá, do jaké míry musí kybernetická operace souviset s konvenčním ozbrojeným konfliktem, aby podléhala úpravě MHP. Zabývá se také otázkou, za jakých podmínek zakládá samotná kybernetická operace existenci ozbrojeného konfliktu. Zadruhé příspěvek zkoumá, jak kybernetické operace upravuje pět zásad mezinárodního humanitárního práva: zásada válečné nezbytnosti, humanity, rozlišování, přiměřenosti a omezenosti volby prostředků a způsobů vedení boje. Na tyto teoretické aspekty se příspěvek zaměřuje u trojice proběhlých kybernetic- kých operací – operace Orchard v roce 2007, kybernetických operací při ozbrojeném konfliktu v Gruzii v roce 2008 a kybernetických operací při konfliktů na Ukrajině v roce 2014. Příspěvek se naopak přímo nezabývá dalšími obvykle zmiňovanými problémy ky- berprostoru: častou nemožností přičitatelnosti jednání, ztíženým rozlišováním mezi civilními a vojenskými objekty, stejně jako okolnostmi přímé účasti hackerů na ne- přátelství, ačkoli okrajově zmiňuje některé jejich důsledky. Jedná se o problémy z pod- statné části faktického rázu, které ztěžují nebo kladou zvýšené nároky na prokazování. Zároveň je jim věnována pozornost jinde. 5 Příspěvek se v teoretické rovině zaměřu- je na otázky převážně právní, jejichž vyjasnění by posílilo normativní váhu regulace MHP, což je zásadním krokem při zajištění či případném vynucení respektu k právu, stejně jako při identifikaci potřeby nové separátní právní úpravy. 2. Kdy lze kybernetickou operaci podřídit režimu mezinárodního humanitárního práva? Podle pravidla 20 Talinského manuálu musí kybernetické operace probíhat v kon- textu ozbrojeného konfliktu, aby na ně bylo možné aplikovat mezinárodní humanitár- ní právo. Spojení „v kontextu ozbrojeného konfliktu“ přitom představuje kompromis. Jedna část autorů Talinského manuálu zastávala názor, že jako dostatečný válečný ne- xus poslouží fakt, že kybernetickou operaci provádí jedna strana konfliktu proti druhé. Druhá skupina autorů se držela restriktivnějšího 6 pojetí a trvala na tom, že kybernetická operace musí být přímo spjata s bojovou operací proti nepříteli, s aktem nepřátelství, nebo musí sama o sobě takovýto akt představovat. 7 Talinský manuál připouští i poslední zmíněnou možnost, tedy že vedení boje bude omezené pouze na kybernetické prostřed- ky, které budou podléhat MHP, aniž by paralelně probíhal konvenční, kinetický ozbro- jený konflikt. 5 Např. DROEGE, Cordula. Get off my cloud: cyber warfare, international humanitarian law, and the protection of civilians. International Review of the Red Cross , Vol. 94, No. 886, 2012, s. 541. Dále: LIN, Herbert. Cyber Conflict and international humanitarian law. International Review of the Red Cross , Vol. 94, No. 886, 2012, s. 526. 6 Autor práce používá výrazu restriktivní výklad pro výklad, podle kterého operace nezpůsobující hmatatel- né poškození a nespojené s konkrétními bojovými akcemi nejsou útoky regulovanými MHP. Odlišuje tak tento přístup od extenzivního výkladu, který tvrdí opak. Takovéto označení zvolil pro přehlednost a nijak nesouvisí s pravidlem MHP, že zásadu lidskosti je třeba vždy aplikovat extenzivně. 7 CCDCOE, op. cit., s. 69.

160