SLP 09 (2015)

Nicméně aplikace MHP na většinu kybernetických operací bude podmíněna tím, zda zvolíme jeho restriktivní, nebo extenzivní výklad. Tímto rozdílem se zabývá násle- dující část textu. Nejprve uveďme situace, které mohou v praxi nastat. ͸.ͷ Kybernetická operace sama zakládá vznik ozbrojeného konfliktu, a proto podléhá MHP V tomto případě musí kybernetická operace dosahovat takové intenzity s takovými důsledky, že bude sama o sobě (kybernetickým) útokem ve smyslu MHP. Talinský ma- nuál 8 vychází z článku 49, odstavce 1 Prvního dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám, kde je útok definován jako násilný čin proti protivníkovi. Násilí určují dů- sledky daného činu. Kybernetickým útokem regulovaným MHP je tedy podle toho- to kritéria kybernetická operace s násilnými důsledky, to znamená operace vedoucí k zabití nebo zranění jednotlivce, ke zničení nebo k poškození přesahující určitou minimální hranici. Obvykle se ke kybernetickým operacím, které mohou samostatně založit existenci ozbrojeného konfliktu, počítají také operace, které mají přímo nepříz- nivě ovlivnit konkrétní bojové akce nepřítele a jeho vojenskou kapacitu. 9 Operace s těmito důsledky mohou bez dalšího založit existenci mezinárodního ozbrojeného konfliktu, 10 přičemž není nezbytně nutné, aby se na nich přímo podílely státní ozbrojené složky. Talinský manuál reflektuje názorové schizma, kdy podle jedné skupiny jeho autorů představuje existenci mezinárodního ozbrojeného konfliktu už ojedinělý incident, zatímco druhá část tvrdí, že incident či incidenty musí dosáhnout určité intenzity, závažnosti a trvání. Kybernetické útoky mohou také samy o sobě představovat existenci vnitrostátního ozbrojeného konfliktu za předpokladu, že způsobují smrt, zranění, zničení nebo po- škození, trvají dostatečně dlouhou dobu a strany konfliktu vykazují minimální úroveň organizace. 11 Jelikož bývá obvykle původce kybernetické operace těžko vypátratelný vzhledem k obtížné přičitatelnosti v kyberprostoru, může být určení stupně organiza- ce, a tedy přítomnosti vnitrostátního ozbrojeného konfliktu poměrně obtížné. 12 Stejně tak může být obtížně zjistitelný mezinárodní charakter ozbrojeného konfliktu, nelze-li kybernetickou operaci přičíst konkrétnímu státu. ͸.͸ Kybernetická operace probíhá za konvenčního ozbrojeného konfliktu a podléhá MHP Druhou možnost představuje situace, kdy bude kybernetická operace probíhat sou- časně s konvenčním ozbrojeným konfliktem. V tomto případě podléhá kybernetická operace mezinárodnímu humanitárnímu právu, pokud představuje útok s násilnými 8 CCDCOE, op. cit., pravidlo 30, s. 92. 9 UNIDIR. Cyberwarfare and International Law. [online]. Nils Melzer. Resources Paper. 2011. [citováno dne 29. 12. 2014]. < http://www.unidir.ch/pdf/ouvrages/pdf-1-92-9045-011-L-en.pdf >, s. 24. 10 CCDCOE, op. cit., pravidlo 22, odstavec 11 a násl., str. 74. 11 CCDCOE, op. cit., pravidlo 23, s. 76. 12 DROEGE, Cordula, op. cit., s. 541, 549 a násl.

161