SLP 09 (2015)

důsledky, jak bylo popsáno výše. Zároveň ale také v případě, kdy má ztížit nebo zne- možnit konkrétní bojovou operaci nepřítele, zajmout nebo vojensky poškodit nepří- tele, aniž by způsobila smrt, zranění nebo zničení. 13 Rovněž je možné podřídit režimu MHP operace, které nedosahují intenzity útoku, jejich cílem je ovšem ztížení doru- čování humanitární pomoci. 14 Při současné existenci konvenčního ozbrojeného kon- fliktu je tedy možné s větší jistotou podřídit režimu MHP více druhů kybernetických operací. ͸.͹ Kybernetická operace, samostatná či za ozbrojeného konfliktu, nepodléhá MHP Pokud kybernetická operace nesplní výše uvedená kritéria, tedy nebude mít násilné důsledky nebo nebude dostatečně spojena s probíhajícími konvenčními vojenskými operacemi (konkrétními kinetickými akty nepřátelství), nebude ji možné podřídit re- žimu MHP, a to ať již půjde o samostatnou operaci nebo o operaci za současně probí- hajícího ozbrojeného konfliktu. Jak také uvádějí Schmitt a Vihul: „V takovém rozsa- hu, v jakém nelze kybernetickou operaci kvalifikovat jako útok v režimu MHP, je většina zákazů MHP na tuto operaci neaplikovatelná.“ 15 Bez ohledu na to může daná operace představovat porušení norem jiných právních odvětví – zákazu použití síly, zákazu intervence ve věcech cizího státu nebo může podléhat vnitrostátnímu trestnímu právu. Aby tedy bylo možné aplikovat MHP, musejí být kybernetické operace buď (kyber- netickým) útokem ve smyslu MHP, nebo být dostatečně spojeny s probíhajícími bo- jovými operacemi za ozbrojeného konfliktu. Hranice mezi uvedenými možnostmi kvalifikace kybernetické operace jsou ovšem nejasné a doktrínou vnímané rozdílně. Zaprvé, část odborníků extenzivně považuje za dostatečný válečný nexus pouhý fakt, že kybernetickou operaci provádí jedna strana konfliktu proti straně druhé. 16 Talinský 13 Toto stanovisko zaujímá MVČK ve výkladové směrnici k přímé účasti na nepřátelství, kdy nepřátelství definuje rovněž výše uvedeným způsobem. ICRC. MELZER, Nils. Interpretive Guidance on the Notion of Direct Participation in Hostilities . Ženeva: ISBN 978-2-940396-04-7. Str. 48. Dále MELZER, Nils. ICRC. Third Expert Meeting on the Notion of Direct Participation in Hostilities. Summary Report . TMC Asser Institute. 2005. Str. 14. Melzer ( op. cit., pozn. č. 9) zastává názor, že kybernetické operace vedoucí ke snížení vojenských schopností nepřítele nebo ke ztížení konkrétní vojenské operace mohou ozbrojený konflikt ve smyslu MHP dokonce založit. 14 CCDCOE, op. cit., pravidlo 86. Pozoruhodné je, že toto pravidlo chrání před všemi kybernetickými operacemi, zatímco např. personál OSN v místě konfliktu je chráněn pouze před kybernetickými útoky (pravidlo 74). 15 SCHMITT, Michael, VIHUL, Liis. The nature of international law cyber norms. The Tallinn Papers . CCDCCOE. 2014, Tallinn paper č. 5, s. 8. 16 K tomu také DROEGE, Cordula, op. cit., s. 547: “One approach is to consider any hostile cyber opera- tion that affects the functioning of objects as a resort to armed force. The object and purpose of IHL in general, and in particular the absence of a threshold of violence for the existence of an international armed conflict – which is to avoid a gap in protection, particularly the protection of the civilian popula- tion from the effects of war – would speak in favour of including such cyber operations in the definition of armed force for the purpose of triggering an armed conflict.”

162