SLP 09 (2015)

Právě takovýto útok by pravděpodobně podléhal regulaci MHP, ostatní operace opět způsobují pouhé nepříjemnosti, jako tomu bylo v případě konfliktu v Gruzii, a podle většinového výkladu je nelze podřadit pod regulaci MHP. Pokud bychom zastávali vý- klad menšinový, extenzivní, pak by tyto operace porušovaly zásadu rozlišování, přimě- řenosti a omezenosti volby prostředků a metod vedení boje. Opět by ovšem bylo nutné v celkovém kontextu konfliktu posoudit přičitatelnost konkrétních operací – podle or- ganizátorů a okolností operace bychom určili, zda se uskutečnila v rámci ozbrojeného konfliktu vnitrostátního, mezinárodního nebo zmezinárodnělého. Zastánci restriktiv- ního výkladu MHP samozřejmě namítají, že spojení s konfliktem je minimální a chybí destruktivní důsledky těchto operací, takže MHP nelze vůbec aplikovat. Operace, při níž byly narušeny počítače ukrajinské vlády a ambasád, zároveň před- stavuje porušení zvláštního pravidla ochrany diplomatické komunikace. Talinský ma- nuál v pravidle 84 48 stanoví, že diplomatické archivy a diplomatická komunikace jsou chráněny před kybernetickými operacemi vždy. Toto pravidlo ale nevychází výhradně z MHP, Talinský manuál naopak odkazuje na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích a rozsudek MSD v případu Teherán – právě podle něj jsou však diplomatické styky tzv. „ self-contained regime “. Jedná se tedy spíše o porušení jiné právní úpravy než práva humanitárního. Takové kybernetické útoky, které by nepochybně způsobily zničení či poškození, žádná ze stran konfliktu nepoužila, byť byly podle výše uvedeného odhadu k dispozi- ci. Zdůvodnění je samozřejmě třeba hledat v neochotě odhalit kybernetický arzenál a obavě před nevypočitatelností kybernetických zbraní i před kybernetickou odvetou. Další, byť možná idealisticky pojatou příčinou však může být také to, že aktéři rozli- šovali, které kybernetické operace jednoznačně podléhají MHP a byli si vědomi pří- padného porušení zásad rozlišování, proporcionality a omezenosti volby prostředků. Proto se možnost kybernetické operace, která by jednoznačně dosáhla intenzity útoku dle MHP, nezdála jako vhodná. Dále tak probíhaly „patriotické“ kybernetické opera- ce, které leží v pomyslné šedé zóně aplikovatelnosti MHP či se spíše, dle většinového výkladu, nacházejí mimo rámec regulace MHP a jejich úpravu je třeba hledat v jiných právních odvětvích. ͺ. Závěr V empirické části příspěvku, byť se zabývá pouze třemi případy, vyvstává podstatný rozdíl. Na jedné straně stojí operace Orchard, u níž byl válečný nexus zřejmý a která bez problému podléhá MHP. Zároveň však tato kybernetická operace sama o sobě neporušuje žádnou ze zásad MHP. Na straně druhé stojí kybernetické operace při kon- fliktu v Gruzii a na Ukrajině. Ty sice cílí na civilní nevojenské objekty, ovšem nedosa- hují násilných důsledků, proto se na ně MHP podle převládajícího výkladu ve většině , překlad pro- ved autor příspěvku. 48 CCDCOE, op.cit., s. 192.

170