SLP 09 (2015)

případů nevztahuje. Zároveň mohou být prováděny spíše sympatizanty jedné z bo- jujících stran, s tichou podporou či koordinací vlády, nežli samotnými armádními jednotkami pod přímým velením. Teprve budoucí postoj států přinese preciznější rozlišení, kdy kybernetická operace představuje ozbrojené násilí a kdy je jen nástrojem protestu, propagandy nebo jiného nenásilného donucení jako například sankce. Lze předpokládat, že pokud by samy státy použily velmi sofistikované kybernetické operace v rámci bojových akcí, bude to s nejvyšší pravděpodobností v souladu s MHP jako v případě operace Orchard. Jak ale ukazuje situace na Ukrajině, státy se budou k použití vysoce sofistikovaných a destruk- tivních kybernetických zbraní uchylovat spíše zřídka. Obvykle budou naopak těžit z jednodušších kybernetických operací prováděných jejich sympatizanty, které nelze přičíst samotným státům ani podřídit MHP, protože místo násilných důsledků způ- sobují pouhé nepříjemnosti nesouvisející s konkrétními bojovými akcemi. Spíše než zahrnutí těchto nejednoznačně klasifikovatelných operací pod úpravu MHP, může být vhodnější upravit je jiným odvětvím mezinárodního práva a zachovat tak účel MHP spočívající v dostatečné ochraně pouze před nejzásadnějšími důsledky ozbrojeného konfliktu. Autor příspěvku je přesvědčen, že obdobné stanovisko vedlo k počátku pra- cí na tzv. Talinském manuálu 2.0. Ten by měl vyjít v roce 2016. Jelikož státy denně čelí právě škodlivým kybernetickým operacím, které nepodléhají ius in bello ani ius ad bellum , zaměří se tento dokument na právní rámec jiných odvětví, jako například mezinárodní právo telekomunikací, právo státní odpovědnosti či lidská práva. 49 Příspěvek vznikl za podpory GP PRVOUK P17 (Vědy o společnosti, politice a mé- diích v výzvách doby). Abstrakt: Ačkoli bývají kybernetické operace skloňovány v souvislosti s ius ad bellum , zásadní zůstává i jejich nezávislá úprava mezinárodním humanitárním právem. Příspěvek nej- prve řeší otázku, za jakých podmínek podléhá kybernetická operace regulaci meziná- rodního humanitárního práva a kdy sama o sobě zakládá existenci (a naplňuje definici) ozbrojeného konfliktu ve smyslu MHP. Po empirické stránce příspěvek z tohoto pohle- du zkoumá proběhlé kybernetické operace: kybernetický útok během izraelské operace Orchard (2007), kybernetické operace při konfliktu v Gruzii (2008) a při konfliktu na Ukrajině (2014). Dále příspěvek tyto operace rozebírá z pohledu následujících zá- sad mezinárodního humanitárního práva: válečné nezbytnosti, humanity, rozlišování, přiměřenosti a omezenosti volby prostředků a způsobů vedení boje. Klíčová slova: Kybernetická operace, kybernetický útok, mezinárodní humanitární právo, operace Orchard, Gruzie, Ukrajina, válečný nexus.

49 Tallinn Manual 2.0 . [online]. CCDCOE. [citováno dne. 2. 1. 2015]. .

171