SLP 09 (2015)

hovořit o norimberské lži o holocaustu. Ve svých pracích se snaží přesvědčit svět, že holocaust se nikdy nestal, že je pouhou smyšlenkou, která slouží politickým cílům. Svými závěry a účelem, který sledují, se dostávají na pozice spolupachatelů zločinů spáchaných na Židech. Není proto divu, že se proti nim zakročuje prostředky trestního práva. Výsledkem podobných snah není totiž jen falzifikace dějin, nýbrž i trestný čin. Škoda jen, že tato stanoviska nacházejí ohlas zvláště mezi stoupenci krajní pravice, která je v mnoha zemích na vzestupu. 9 V souvislosti s nárůstem kritiky Norimberského procesu si nelze nevšimnout, že k tomu dochází většinou v zemích, které neudělaly s nacistickým běsněním úplně nejhorší zkušenost. Režim nastolený nacisty se podstatně lišil co do cílů a používaných metod. V některých zemích praktikovali nacisté genocidní teroristickou nadvládu, v ji- ných se drželi spíše klasických forem okupačního ovládání. To se dodnes odráží v histo- rickém vědomí a koneckonců i v tom, jak nesmiřitelný je poměr k nacistickým zlo- čincům. Tam, kde naplno pocítili krutost nacistického panství, zpravidla není snaha Norimberský proces kritizovat a přehodnocovat. Tam, kde zažívali umírněnější přístu- py či okupováni vůbec nebyli, převládá tendence právě opačná. 10 Má-li být odpovědným způsobem posouzena legalita a legitimita Norimberského procesu, je třeba se vzdát předpojatosti a kombinovat historické a právnické metody poznávání a hodnocení faktů. Historikovi jde při jeho bádání o zjištění pravdy o mi- nulých dějích, právníkovi o posuzování zjištěných faktů optikou bipolárního schéma- tu zákonné-nezákonné, spravedlivé-nespravedlivé. Oba pohledy, jsou-li uplatňovány samostatně, mohou přivést na scestí. Historik může uvíznout v detailech a pro třísky nevidět les. Navíc nezná právnickou metodologii. Právník může podlehnout redu- kujícímu účinku práva vůči pravdě a schematickému zjednodušení, které má kořen v bipolární optice právnického hlediska. Společně ale tyto přístupy mohou úspěšně čelit těmto rizikům, která jsou laiky vnímána jako oborová zaslepenost. ͹. Norimberský proces jako součást poválečné právní obnovy Už bylo řečeno, že Norimberský proces byl součástí poválečné právní obnovy. Byl prvkem celého komplexu opatření, která měla obnovit právo pošlapané nebo úplně zničené nacistickým bezprávím. Právní obnova zahrnovala obnovení právních řádů, restituci majetku uloupeného nacisty, rehabilitaci neprávem odsouzených nebo posti- žených a retribuci – postih nacistických zločinců a kolaborantů. 11 9 Z této literatury můžeme uvést např. IRVING, David J. C. Norimberk: Poslední bitva . Praha: Naše vojsko, 2009, ISBN 978-80-206-1007-2. Soupis těchto prací lze nalézt na internetu: Revizionistická literatura [online] [cit. 2016-01-16]. Dostupné na: . 10 O nacistických okupačních režimech viz MAZOWER, Mark. Hitlerova říše . Brno: JOTA, 2009, ISBN 978-80-7217-632-8. 11 Viz MARŠÁLEK, Pavel. Od restituce k revoluci. K právní obnově v poválečném Československu. In: KOKOŠKOVÁ, Zdena, KOCIAN, Jiří, KOKOŠKA, Stanislav (eds). Československo na rozhraní dvou

177