SLP 09 (2015)

ků Adolfa Eichmanna Franzem Novakem. 54 Přestože byl Novak obžalován z trestného činu vraždy, obžaloba nakonec po začátku soudního procesu kvalifikaci sama změnila na trestný čin obecného ohrožení, resp. jeho kvalifikovanou podobu podle § 87 StG. Ten uváděl, že „ obdobně se takovéhoto zločinu [tj. obecného ohrožení] dopustí ten, kdo z jakýchkoliv zlých pohnutek spáchaným jednáním nebo skrze úmyslné hrubé zanedbání povinností během provozu na železnicích nebo jiných v § 85 písm. c) uvedených dílech nebo provozech [tj. např. v důlních závodech atp.] přispěje k určenému nebezpečí.“ Jelikož pro případy, kdy tímto jednáním byla někomu způsobena smrt, umožňoval StG uložit trest až na doživotí, opřela se nově obžaloba o tato ustanovení. Důvodem pro to byl fakt, že Franz Novak měl ve své agendě na starosti právě především zajišťování vlaků určených pro transport osob do vyhlazovacích táborů. Po soudním řízení trvajícím osm let 55 byl nakonec Novak skutečně uznán vinným trestným činem obecného ohro- žení v rámci železniční přepravy a odsouzen na 7 let nepodmíněně. Proces s Novakem byl ilustrativním mimo jiné právě i délkou svého trvání. V Rakousku totiž byly pro projednávání trestních kauz v prvním stupni příslušné po- rotní soudy, v nichž laická porota rozhodovala o vině a profesionální soudce ukládal případný trest. Jak je v odborné literatuře upozorňováno, v případech komplexů trest- ných činů jako byl holocaust a další případy nacistického násilí, je pro laika velmi těžké porozumět právnímu kontextu těchto skutků. V Rakousku tak „členové poroty mnohdy přes silně usvědčující důkazy obžalovaného zbavili obvinění .“ 56 V neposlední řadě může být trochu zarážející, že se v Rakousku odehrálo podle dostupných statis- tických údajů od roku 1955 57 pouze max. 46 soudních řízení pro zločiny související s nacistickou represí (a poslední pravomocný odsuzující rozsudek byl přitom vynesen již v roce 1975). 58 Zatímco v Západním Německu byl v roce 1959 zřízen specifický 54 Řízení proti Franzi Novakovi bylo vedeno u LG Wien a v odvoláních u OGH pod spisovou značkou 20 Vr 2729/63. V detailech k procesu srov. rovněž např. Magisterská práce BLANK, Bernhard. „Gefährdung von Menschenleben durch den Eisenbahntransport nach Auschwitz“: Die österreichische Justiz und die Geschworenenprozesse gegen die Eichmann-Gehilfen Franz Novak und Erich Rajakowitsch von 1961 bis 1987. Universität Wien, 2010; PÄTZOLD, Kurt. „Auschwitz war für mich nur ein Bahnhof“. Franz Novak – der Transportoffizier Adolf Eichmanns . Berlin: Metropol, 1994. ISBN 978-3926893222. 55 První řízení před soudem první instance v trestní věci proti Franzi Novakovi probíhalo v době 16. listo- padu až 17. prosince 1964 (rozsudek byl zrušen u OGH 15. prosince 1965), druhé řízení 26. září až 6. října 1966 (rozsudek byl zrušen u OGH 14. února 1968), třetí řízení 2. prosince až 18. prosince 1969 (rozsudek byl zrušen u OGH 8. března 1971), čtvrté řízení 20. března až 13. dubna 1972 (rozsudek byl potvrzen u OGH 22. prosince 1972). Velká část soudních rozhodnutí a dalších materiálů k tomuto procesu je k dispozici ve vídeňském archivu Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes . 56 LOITFELLNER, Sabine. Simon Wiesenthals „Schuld und Sühne Memorandum“ an die Bundes- regierung 1966 – Ein zeitgenössisches Abbild zum politischen Umgang mit NS-Verbrechen in Österreich. In HALBRAINER, Heimo, KURETSIDIS-HAIDER, Claudia (eds.). Kriegsverbrechen, NS-Gewaltverbrechen und die europäische Strafjustiz von Nürnberg bid Den Haag . Graz: Verein für Geschichts- und Bildingsarbeit, 2007. ISBN 978-902542-04-5, s. 281. 57 Tj. od roku, kdy byly zrušeny mimořádné lidové soudy. 58 Údaje o počtu řízení se různí. Dle HEBERER, Patricia. Justice in Austrian Courts? The Case of Josef W. and Austria’s Difficult Relationship with Its Past. InHEBERER, Patricia, MATTHÄUS, Jürgen (eds.) Atrocities

197