SLP 09 (2015)

Mezinárodního trestního soudu, který v budoucnosti usnadní vývoj obyčejové normy této okolnosti. Na toto hodnocení je však příliš brzy a bude nutné počkat, jak se praxe teprve bude vyvíjet.

Abstrakt: Problematika týkající se vyloučení trestní odpovědnosti z důvodu jednání na zákla- dě příkazu nadřízeného je stejně stará jako mezinárodní trestní právo samo. Otázka, zda se může obviněný dovolávat skutečnosti, že pouze uposlechl příkazu nadřízeného, která by vylučovala odpovědnost za jeho jednání, byla a stále je předmětem mnohých akademických debat ústících v diametrálně odlišné závěry. Příspěvek se věnuje odliš- ným teoretickým i praktickým přístupům, jež se během 20. století vůči této okolnosti při posuzování trestní odpovědnosti za zločiny podle mezinárodního práva vyvinuly, v úvahou jsou rovněž brány složité morální a právní otázky s touto okolností souvisejí- cí. Cílem je zodpovědět otázku, zda došlo k vyvinutí obyčejové normy mezinárodního práva, který by závazně upravovala ne/přípustnost této námitky jako okolnosti vyluču- jící trestní odpovědnost jednotlivce. Klíčová slova: Mezinárodní trestní právo, okolnosti vylučující protiprávnost.

228