SLP 09 (2015)

např. výše zmíněný institut válečných represálií), současně ale potvrzuje, že MHP zů- stává součástí systému. Často zmiňováno nicméně bývá v souvislosti s jiným proble- matickým průvodním rysem fragmentace mezinárodního práva, jímž je vznik norma- tivních a institucionálních konfliktů. 30 Normativní konflikt nastává tehdy, když „jedna norma zakládá, vede či může vést k porušení normy jiné“ . 31 Institucionální konflikt je spojován se situacemi, kdy dvě instituce rozhodují o tomtéž či obdobném problému, jejich náhledy se ale liší. MHP nabízí prostor pro oba typy konfliktů. S ohledem na ab- senci stálých soudních orgánů, jež by řešily spory týkající se této oblasti práva, jsou nicméně relevantnější konflikty normativní. Největší riziko, jež je v literatuře poměrně dobře zmapované, představují možné střety mezi MHP a právem lidských práv (dále PLP). Normy PLP se aplikují jak v době míru, tak za ozbrojených konfliktů. 32 MHP i PLP se přitom překrývají v tom, že obě omezují způsob, jakým státy mohou nakládat se svými občany, resp. s osobami na svém území či ve své moci. 33 Standard není nutně totožný: MHP například neza- kazuje bojujícím stranám, alespoň za mezinárodního konfliktu, zabíjet kombatanty druhé strany; naopak PLP podřizuje jakékoli zbavení života testu absolutní nutnosti. Vedle toho, jak uvádí Provost, „existuje opravdový a zásadní rozdíl mezi normativním rámcem práva lidských práv a humanitárního práva“ , který „se odvíjí od toho, že právo lidských práv se soustředí /…/ na zajištění práv jednotlivců, zatímco humanitární právo ukládá jednotlivcům přímé povinnosti“. 34 Koskenniemi ve studii připomíná, že konflik- ty mezi PLP a MHP byly zatím obvykle řešeny aplikací zásady lex specialis, s upřed- nostněním druhého režimu. 35 Poukazuje ale také na to, jak odlišně může být zásada vykládána a že určení toho, co je zvláštní, vždy závisí na kontextu. 36 Prvky fragmentace nacházejí někteří autoři rovněž v samotném systému MHP. Kritiku dlouhodobě vzbuzuje zejména rozlišení právního režimu ochrany podle typu ozbrojeného konfliktu: zatímco za mezinárodního ozbrojeného konfliktu jsou kom- batanti i civilisté pod ochranou velmi podrobného souboru norem, za konfliktu vni- trostátního se na bojující aktéry i osoby bojů se neúčastnící vztahují jen minimální 30 Viz LINDROOS, Anja. Addressing Norms Conflicts in a Fragmented Legal System: The Doctrine of Lex Specialis. Nordic Journal of International Law. Vol. 74, 2005, s. 27-66. 31 PAUWELYN, Joost. Conflict of Norms in Public International Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. ISBN 9780521100472, s. 175-176. Viz též VRANES, Erich. The Definition of ‘Norm Conflict’ in International Law and Legal Theory, European Journal of International Law, Vol. 17, 2006, s. 401-07. 32 Viz např. ORAKHELASHVILI, Alexander. The Interaction between Human Rights and Humanitarian Law: Fragmentation, Conflict, Parallelism, or Convergence? European Journal of International Law, Vol. 19, No. 1, 2008, s. 161-182; a PROVOST, René. International Human Rights and Humanitarian Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. ISBN 978-0521806978. 33 Viz též LUBELL, Noam. Challenges in applying human rights law to armed conflicts, International Review of the Red Cross, No. 860, 2005, s. 737-754. 34 PROVOST, René. International Human Rights and Humanitarian Law, op. cit., s. 13. 35 UN Doc. A/CN.4/L.682, op. cit., s. 84, par. 158. 36 Tamtéž, s. 106, par. 58.

22