SLP 09 (2015)

Přestože si tedy velká část dokonce i vojáků myslí, že je mezinárodní humanitární právo přinejmenším do jisté míry nerealistickým výplodem „humanistů“, paradoxně zároveň panuje stejně nesprávná představa veřejnosti, že utrpení a zejména smrt civilis- tů je zcela nelegální a nepřípustnou „součást“ válčení. Přitom, i když kolaterální škody pochopitelně nejsou (a nemohou být) vymýceny, platí nejen v operacích vedených armádami euroatlantického civilizačního okruhu, že se zpravidla jedná o kolaterální škody přiměřené, tedy mezinárodní humanitární právo neporušující . Už z předchozích odstavců je tedy zřejmé, že radikální soudy o mezinárodním hu- manitárním právu zpravidla plynou z jeho elementární neznalosti. Nejen pro české prostředí platí, že nejzásadnější soudy vynášejí zpravidla ti, kteří se neobtěžují si přečíst byť i jen krátkou příručku. Přitom např. příručky a texty Českého červeného kříže 4 snesou díky své přiměřeně stručné, ale velmi přesné dikci srovnání s materiály ústře- dí ICRC. Uvedené přístupy pochopitelně snižují důvěru v mezinárodní humanitární práva a ve výsledku i v jeho aplikovatelnost, čímž mohou zeslabit jeho základní funkci, tj. snížit zbytečné utrpení. Samostatnou kapitolu v tomto směru tvoří „sebemrskačství“ euroatlantické civilizace. Názorným příkladem je aktuální konflikt v Afghánistánu, kde panuje obecné přesvědčení o nepřípustném rozsahu kolaterálních škod způsobených zejména tzv. „Close Air Support“, tedy vzdušnými údery. Ve skutečnosti jsou díky moderním technologiím i se- beomezujícímu přístupu NATO kolaterální škody způsobené v tomto konfliktu nej- nižší v historii moderních ozbrojených konfliktů. A to doplňuji fakt, že z nezávislých statistik OSN opakovaně vyplývá, že na neúmyslně způsobené kolaterální škody ze strany afghánských vládních vojsk a mezinárodních sil připadá pětinásobek civilistů usmrcených úmyslně povstalci. Přestože jde pro účely článku o marginální tvrze- ní, uvádím je právě proto, že výborně ukazuje pokřivené vnímání, mnohdy ovšem do značné míry ovlivněné efektivní propagandou. 5 Pro diseminační aktivity, které jsou mimochodem jedním ze závazků České repub- liky z mezinárodního humanitárního práva i v době míru, je tedy mimořádně důležité si uvědomit a následně vysvětlit základní kámen mezinárodního humanitárního práva, jímž je omezení zbytečného utrpení během ozbrojených konfliktů. Pro úspěšné šíření mezinárodního humanitárního práva je také klíčové vysvětlit, že jeho cílem není inge- rence do problematiky spravedlnosti samotné existence konfliktu (tedy „ius ad bellum“). Přestože si uvědomuji, že jsem v tomto příspěvku dosud nepřinesl nic, co by pouče- ný čtenář nevěděl, považuji za nezbytné v úvodu výkladu na převažující nepochopení (neznalost) základů mezinárodního humanitárního práva upozornit. V praxi se lze ne- jen u příslušníků ozbrojených složek, ale i civilních odborníků setkat právě s mnohdy základním nepochopením obsahu mezinárodního humanitárního práva. 4 JUKL, Marek. Ženevské úmluvy a dodatkové protokoly (Stručný přehled), Dostupné z www: http://www. cervenykriz.eu/cz/mhp/konvence.htm 5 Tímto tvrzením nijak nebagatelizuji vznik kolaterálních škod, pouze upozorňuji na neoddiskutovatelný fakt, že se je daří snížit na mimořádně nízkou úroveň.

28