SLP 09 (2015)

Dokonce i např. materiály, jako je např. Report of the Special Rapporteur on extra- judicial, summary or arbitrary executions 12 se odvolávají na zásady mezinárodního hu- manitárního práva, aniž by přinášel jakýkoliv nový náhled (což ani nemůže). 13 Problém ve skutečnosti nastává, když si autor takové studie neuvědomuje, kdy se mezinárodní humanitární právo aplikuje a kdy nikoliv. Jestliže se nejedná o ozbrojený konflikt, není celá věc komplikovanější, jak se domnívá právě např. Philip Alston, ale prostě zcela jiná. Mezinárodní právo ozbrojeného konfliktu se totiž mimo ozbrojený konflikt (a některé další případy jako je okupace atd.) aplikovat nedá. Mimo ozbrojený konflikt lze ze strany státu používat násilí např. při policejních operacích, ale v takovém případě není rozdíl mezi střelbou policisty na kriminálníka držícího rukojmí v bance a likvi- dací teroristické buňky, která není schopna vyvolat násilnosti takové intenzity, aby se o ozbrojený konflikt jednalo. Rozdíl zjednodušeně spočívá v tom, že v ozbrojeném konfliktu lze za určitých okolností likvidovat nepřátele už jen proto, že jsou příslušníky ozbrojených struktur druhé strany (protože takovým oslabením sil protivníka získáte vojenskou výhodu). Mimo ozbrojený konflikt platí standardní normy mezinárodního práva, na vlastním území pochopitelně vlastní právní řád. Použije-li stát k likvidaci politického oponenta/teroristy/kriminálníka UAV na území cizích státu, nedělá nic jiného, než co věky věků provádí kolegové Jamese Bonda. Samotný fakt, že „vykonava- telem“ není všestranně zdatný špion ale uhrovitý mladík za joystickem UAV po právní stránce nic nového nepřináší. Pokus aplikovat stávající MHP na činnost tajných slu- žeb, byť používajících UAV nemůže být úspěšný. Obdobné nepochopení existuje i v případě dalších institutů. Například poměrně dras- tické následky použití zápalných zbraní vedou novináře velmi často k přesvědčení, je předmětem Protokolu o zákazu nebo omezení použití zápalných zbraní (Protokol III) 14 je úplný zákaz použití zápalných zbraní. Vzhledem k síle médií bylo otázkou času, kdy se i většina právníků začne domnívat, že zápalné zbraně jsou obecně zakázány (což není pravda). Ruku na srdce, ptám se nyní čitatele těchto řádků s evidentním zájmem o me- zinárodní právo: četl/četla jste uvedený (nepříliš dlouhý) dokument? V případě pozitivní odpovědi jste spíše výjimkou a byli byste jí i v případě řady dalších případů. 12 UN Human Rights Council, Report of the Special Rapporteur on extrajudicial, summary or arbitrary executions, Addendum : Study on targeted killings, 28 May 2010, A/HRC/14/24/Add.6, Dostupné z www: http://www.refworld.org/docid/4c0767ff2.html 13 „… killing must be militarily necessary, the use of force must be proportionate so that any anticipated military advantage is considered in light of the expected harm to civilians in the vicinity, and everything feasible must be done to prevent mistakes and minimize harm to civilians. These standards apply regardless of whether the armed conflict is between States (an international armed conflict) or between a State and a non-state armed group (non-international armád conflict), including alleged terrorists. Reprisal or punitive attacks on civilians are prohibited .“ AP I, art. 51 (2); HPCR Commentary section C.18. 14 Protokol o zákazu nebo omezení použití zápalných zbraní (Protokol III) k Úmluvě o zákazu nebo ome- zení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít neroz- lišující účinky.

32