SLP 09 (2015)

MEZINÁRODNÍ ČERVENÝ KŘÍŽ, ROLE JEHO KOMPONENT A MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO

Marek Jukl

ͷ. Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce (dále místy jen „Hnutí“) je mezinárodně i národně působící celosvětovou humanitární asociací, jejímž posláním je předcházet lidskému utrpení ve všech jeho formách, nebo je alespoň zmírňovat, chránit lidské životy a zdraví, zajišťovat respekt k lidské bytosti, a to zejména v situa- cích ozbrojených konfliktů a jiných mimořádných situacích, působit v oblasti prevence nemocí, podporovat zdravotní a sociální péči. Za impuls k jeho zrodu je pokládána snaha Henri Jeana Dunanta vyvolaná osobním zážitkem z bitvy u Solferina (24. června 1859), kdy byl konfrontován s nedostatečností péče o raněné příslušníky ozbrojených sil. Na rozdíl od mnohých svých rovněž hu- manitárně založených předchůdců si uvědomil neoddělitelnost poskytování zdravotní péče obětem ozbrojených konfliktů a existence univerzálně platné mezinárodněprávní úpravy postavení těchto obětí a osob, které jim (zdravotní) péči poskytují. Dunant proto předkládá dva návrhy 1 (1) návrh na ustavení pomocných organizací poskytují- cích péči raněným ve válkách bez rozdílu jejich příslušnosti, (2) návrh na přijetí mno- hostranné mezinárodní úmluvy jako podkladu pro jejich činnost. K realizaci těchto úkolů je 9. února 1863 v Ženevě Dunantem a jeho spolupracovní- ky ustaven Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům, jako subjekt švýcarského soukromého práva, představující ve skutečnosti „přípravný výbor“ pro uskutečnění mezinárodní konference, která byla obeslána k tématu zlepšení zdravotnické služby armád a proběhla 26. –29. října 1863 v Ženevě. Tato konference, které se zúčastnily (i) vládní delegace 16 evropských zemí spolu se (ii) zástupci Mezinárodního výboru a (iii) zástupci 13 různých filantropických organizací, přijala 10 rezolucí, kterými bylo ustaveno dnešní mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, přesně- ji soustava Hlavního výboru (tj. dnešního Mezinárodního výboru ČK) 2 a národních výborů (tj. dnešních národních společností ČK), jež měly spolupůsobit při zajišťování zdravotnické služby v poli. Jako znak byl přijat negativ vlajky Švýcarské konfederace, tj. červený kříž na bílém poli. Uvedená konference tak původně ryze soukromé inici- ativě skupiny kolem Dunanta, „pětice Ženevanů“, vtiskla druhý – mezinárodní – roz- 1 Prostřednictvím své knihy Vzpomínka na Solferino viz DUNANT, Henry. Un souvenir de Solferino . Geneve: J. Cherbuliez, 1862. Český překlad: DUNANT, Henry. Vzpomínka na Solferino . Praha: Úřad Českého červeného kříže, 2004, 1. vyd. Dostupné z http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp_knihovna/solfe- rino.pdf [cit. 31.01.2015] 2 Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům změnil svůj název na současný Mezinárodní výbor Červeného kříže v roce 1875.

34