SLP 09 (2015)

MHP (v současnosti působí ve 107 státech vč. ČR), 25 což mají být zpravidla mezire- sortní orgány se zastoupením z pohledu implementace MHP důležitých ústředních státních orgánů (zejména rezorty zahraničních věcí, obrany, civilní obrany, zdravotnic- tví), příslušné národní společnosti a případně dalších aktérů (např. akademické sféry). MVČK pořádá pro tyto národní komise odborné semináře. MVČK rovněž vydává řadu respektovaných doporučení a stanovisek k aplikaci MHP, která mohou mít růz- nou úroveň – od „pouhého“ zaštítění zpracování dané problematiky, 26 přes stanovisko právní poradní služby či jiných útvarů MVČK až po stanovisko MVČK ex cathedra , schválené Shromážděním MVČK, 27 které ovšem bývá vydáváno jen výjimečně. V oblasti kontrolních opatření svěřuje MVČK smluvní právo, konkrétně Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly, velmi rozsáhlý mandát, kdy je MVČK dáno pů- sobit nejen jako substitut ochranné mocnosti, ale také nezávisle na jejím ustavení či čin- nosti, tedy paralelně k systému ochranných mocností, kdy svěřují delegátům MVČK příslušná práva. 28 Nejvýznamnějším z nich je bezesporu právo vstupovat do všech míst, kde jsou drženy osoby zbavené svobody nebo kde pracují či jsou ošetřovány a hovořit s nimi beze svědků. Taktéž delegáti MVČK mohou navštěvovat okupovaná území. S kontrolními návštěvami míst, 29 kde jsou osoby zbavené svobody v souvislosti s ozbrojenými konflikty nebo vnitřními nepokoji (zaměřenými na posouzení stavu za- držovaných, úrovně zdravotní péče, ale také na výměnu zpráv mezi zadržovaným a jemu blízkými osobami), a monitoringem respektování MHP obecně je spojen tzv. princip důvěrnosti, podle nějž MVČK svá zjištění obecně nezveřejňuje. Využívá je ke komuni- kaci s orgány příslušné strany konfliktu, která má směřovat k nápravě eventuálně zjiště- ných nedostatků. Možnost zveřejnění či podání protestu je vyhrazena jen pro případy, kdy se MVČK přímo přesvědčil o existenci vážného porušení, selhaly všechny ostatní způsoby nápravy a – současně – MVČK má důvod se domnívat, že tento postup po- vede ke zlepšení osudu osob, které jsou porušením MHP dotčeni; takový postup je ovšem v historii MVČK extrémně vzácně využíván. 30 V této souvislosti uveďme, že pracovník MVČK není povinen podávat svědectví před soudy ani MVČK není povi- nen poskytnout soudu dokumenty; toto obyčejové pravidlo 31 se promítá např. do ICC Rules of Procedure and Evidence . 25 V ČR tento orgán vznikl na pracovní bázi v roce 2005, formálně byl jako Národní skupina pro imple- mentaci MHP ustaven 10. října 2011. Jeho členy jsou MZV, MO, ČČK, MV, MS, MZ, MŠMT, MK, MŽP a ÚMV, v.v.i. Webové stránky národní skupiny jsou na adrese www.cervenykriz.eu/nsmhp 26 Jako příklad uveďme HENCKAERTS, Jean-Marie, DOSWALD-BECK, Luis. (Eds.), op. cit. v pozn. č. 8. 27 Z poslední doby je jím výkladová směrnice k pojmu přímá účast v nepřátelství MELZER Nils. Interpretive Guidance on the notion of direct participation in hostilities under international humanitarian law . Geneva: International Committee of the Red Cross, 2009, 85 s. schválená Shromážděním 26.2.2009. 28 Viz např. čl. 126/4 Ženevské úmluvy III a čl. 143/5 Ženevské umluvy IV. 29 Ročně je navštíveno cca 750 tisíc osob. 30 Příkladem může sloužit genocida ve Rwandě, kdy se MVČK na základě svých zjištění z terénu obrátil dne 28. 4. 1994 (tedy tři týdny od začátku masakrů) na členy Rady bezpečnosti OSN. 31 Srov. např. ICTY Prosecutor vs. Simic.

40