SLP 09 (2015)

MVČK také dávají Ženevské úmluvy právo navrhnout a realizovat činnost Ústřední informační kanceláře pro válečné zajatce a pro civilisty; tyto úkoly plní tradičně Ústřední pátrací agentu MVČK. Systém ochranných mocností lze v době po 2. světové válce prakticky označit za mrtvý institut, a to i přes snahu jej „vzkřísit“ řadou ustanovení nově zavedených Dodatkovým protokolem I k Ženevským úmluvám. 32 Důležitost činnost MVČK v oblasti činností patřící jinak ochranným mocnostem je tak o to zjevnější. V případě vnitrostátních ozbrojených konfliktů se, jak známo, institut ochranné mocnosti neu- platňuje, významné je tedy již zmíněné právo iniciativy MVČK, mající jak smluvní, tak obyčejovou povahu. 33 Ženevské úmluvy také uznávají právo MVČK rozvinout i další humanitární činnos- ti ve prospěch obětí ozbrojených konfliktů. 34 Mezinárodní výbor ČK sídlí v Ženevě. Jeho působnost přímo v místech potřeby zajišťují tzv. Delegace MVČK, což je obdoba diplomatických misí. 35 V současnosti jsou delegace zřízeny v 80 zemích s působností pro více než 100 států, síť delegací se přizpůsobuje potřebě. Jednotlivé delegace pak přímo v místě, v těsné spolupráci s per- sonálem místně příslušné národní společnosti, vykonávají poslání Červeného kříže. Toto uspořádání umožňuje plnit poslání při ochraně a pomoci obětem ozbrojených konfliktů opravdu celosvětově. Pokud se jedná o řízení MVČK, pak jeho nejvyšším orgánem je Shromáždění MVČK, mající 15 až 25 členů. Členem Shromáždění se může stát pouze švýcarský ob- čan a Shromáždění samo sebe doplňuje výhradně kooptacemi. Toto pravidlo (původně chápané jako dočasné) 36 má zajistit přísnou neutralitu a nezávislost rozhodování MVČK. V čele MVČK stojí prezident volený Shromážděním na 4 roky, chod aparátu řídí gene- rální ředitel. V ústředí MVČK je zaměstnáno cca 800 osob, v poli pak cca 12.400. MVČK je financován dobrovolnými příspěvky států – smluvních stran Ženevských úmluv (plnících roli quasi členských států této mezinárodní organizace), národních společností, mezinárodních organizací a jiných donorů. V případě rozsáhlých událostí se obrací na národní společnosti i veřejnost s žádostí o podporu pro tuto konkrétní situaci. 32 Viz čl.5 Protokolu. 33 Viz společný čl. 3 Ženevských úmluv a obyčejové pravidlo č. 124 Studie – HENCKAERTS, Jean-Marie, DOSWALD-BECK, Luis. (Eds.), op. cit. v pozn. č. 8. 34 Viz čl. 9/9/9/10 Ženevské úmluvy I-IV. 35 Na základě uzavíraných dohod o sídlech mají také takové postavení, vč. např. nedotknutelnosti prostor a archivů či pošty vyměňované s ústředím v Ženevě; sám MVČK, na základě dohody o sídle uzavřené se Švýcarskou konfederací, je vyňat z jurisdikce Švýcarska. 36 Přes řadu úvah se nepodařilo vyřešit otázku, jak naložit s eventuálními členy ze znepřátelených zemí či jejich sympatizanty. Proto byla myšlenka volby Shromáždění opuštěna.

41