SLP 09 (2015)

rodní společnosti jako pomocné organizace zdravotnické služby armády, jak to vyplývá z I. Ženevské úmluvy, 44 civilního zdravotnictví, jak to vyplývá z IV. Ženevské úmluvy, a ovšem také samy organizují akce na poskytnutí zdravotnické pomoci. 45 Náleží jim také v době míru vydávat souhlasy s užíváním znaku červeného kříže zdravotnickým zařízením poskytujícím bezplatnou péči. 46 Provozují rovněž národní pátrací služby, které ve spolupráci s Ústřední pátrací agen- turou MVČK, pátrají po nezvěstných osobách a předávají osobní zprávy, selžou-li jiné komunikační prostředky. Strany konfliktu jsou povinny umožnit, aby se civilisté mohli na národní společnosti obracet, v případě okupace je musí okupační správy v činnosti podporovat a nesmí do jejich činnosti zasahovat. Uznanou národní společností Červeného kříže v ČR je Český červený kříž, 47 jako právní nástupce Československého červeného kříže. Jeho organizační struktura pokrý- vá celé území republiky, sdružuje na dvě desítky tisíc členů a dobrovolníků a šest stovek zaměstnanců. Jeho úkoly vymezuje zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, a jeho stanovy. 48 ͻ. Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce Mezinárodní federace je vedle Mezinárodního výboru druhou složkou Mezinárodního hnutí ČK&ČP s mezinárodní působností. Vznikla (pod názvemLiga společností Červeného kříže, současný název platí od roku 1991) v roce 1919 a inspirací bylo založení Společnosti národů. Do roku 1938 sídlila v Paříži, od té doby až dosud v Ženevě. Je sdružením ná- rodních společností (v současnosti sdružuje všech 189 uznaných národních společnos- tí). Důvodem jejího vzniku byla absence centra Červeného kříže, které by organizovalo a koordinovalo mezinárodní pomoc do zemí zasažených nikoli válkami, ale katastrofami, epidemiemi, hladomory a podobně, a které by se zabývalo mírovými programy ná- rodních společností. Byť již roku 1869 rozšířila Mezinárodní konference ČK (Berlín) poslání národních společností z tehdy úzkého zaměření zdravotnické pomoci obětem válek i na pomoc při katastrofách, byly to teprve vážné humanitární následky přetrvá- vající po skončení 1. světové války, které vyvolaly vznik této instituce. Jak již bylo naznačeno, je působnost Federace na mezinárodní úrovni i ve vztahu k národním společnostem komplementární k působnosti Mezinárodního výboru ČK. MF ČK&ČP má dle Statutu Hnutí ČK&ČP přiřčenu vedoucí roli pro mezinárodní pomoc do oblastí, v nichž neprobíhá ozbrojený konflikt ani vnitostátní nepokoje. Tím 44 Srov. čl. 26 a násl. Ženevské úmluvy I. 45 Srov. čl. 17 Dodatkového protokolu I, čl. 18 Dodatkového protokolu II. 46 Srov. čl. 44 Ženevské úmluvy I, § 1 odst. 1 písm. d) zák. č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o ČSČK. 47 Viz www.cervenykriz.eu. 48 Viz § 6 a násl. Stanov ČČK ze dne 10.6.1993 ve znění pozdějších změn a doplňku – elektronicky dostup- né na http://www.cervenykriz.eu/cz/stanovy/stanovy.pdf [cit. 31. 1. 2015].

44