SLP 09 (2015)

nými subjekty. Klíčovým kritériem přičitatelnosti - shodně podle Komise pro meziná- rodní právo i dalších odborníků – je výkon efektivní kontroly nad jednajícím útvarem, který buď zůstává podřízen státu, který ho vyslal, nebo přechází pod rozhodující vliv mezinárodní organizace. V případě operací OSN se podle ustálených pravidel přičítá chování vojenských jednotek pod jejím dočasným operativním velením (operational command and control) světové organizaci, jejímiž pomocnými orgány jsou. 35 Má to zejména praktické důvody, aby státy byly motivovány jednotky do operací poskytovat a neobávaly se následků odpovědnosti. Bez příspěvků států by se systém mezinárodní bezpečnosti zaštiťovaný OSN neobešel. Jiná je ovšem situace v případě tzv. joint operations , tj. operací uskutečňovaných několika státy pod ústředním velením jednoho z nich, které Rada bezpečnosti OSN toliko autorizuje a legalizuje svou rezolucí. Za ně ovšem OSN odpovědnost nepřebírá, protože nad nimi nevykonává efektivní kontrolu. 36 Je třeba odlišit dva související, avšak nezaměnitelné okruhy problémů – přičitatel- nost jednání subjektu práva ( attribution ) a následně, v případě jednání přičitatelného více subjektům, rozdělení odpovědnosti ( apportionment ). Je všeobecná shoda na pří- pustnosti souběžné odpovědnosti státu a mezinárodní organizace, a to zejména v pří- padech nepřehledného vymezení pravomocí mezinárodní organizace a členských států, nebo v případě sdílených pravomocí. Jednoznačný výsledek aplikace pravidel přičita- telnosti totiž umožňují jen jednoznačně a čitelně rozdělené kompetence subjektů. Přičitatelnost upravuje čl. 6 Návrhu článků o odpovědnosti mezinárodních organizací . Podle něj mezinárodní organizace odpovídají za akty svých orgánů a zaměstnanců, po- kud vykonávají funkce organizace; vojenských jednotek pod svým velením (jen tehdy, když nad nimi vykonávají efektivní kontrolu) nebo za akty států, které přímo zmocnily k určitým úkonům, vykonávaným ovšem jménem organizace stejně, jako by je vyko- návaly její vlastní orgány. Zatímco přičitatelnost je určena ustálenými pravidly, v jejichž mezích je možno hledat řešení konkrétních případů, zajímavější je situace následného řešení odpověd- nosti. Je možno vymezit podmínky konkrétně, dohodou ad hoc mezi členskými státy a organizací, nebo v příslušné rezoluci Rady bezpečnosti obsahující autorizaci, nebo v dohodě o poskytnutí ozbrojených sil dle čl. 43 Charty OSN. Pokud jde o mírové operace, ty se řídí, není-li sjednáno jinak, podle Model Status-of-forces Agreement ( Model SOFA ). 37 Nároky soukromých osob vyplývající z protiprávního jednání jsou posuzovány kompenzačními komisemi, zřizovanými OSN ve spolupráci s národními vládami. Již v 60. letech převzala OSN odpovědnost formou dohod s evropskými státy 35 UNDoc. A/CN.4/637/Add.1 (2011), s. 15-16, bod 4; Letter by the UN Legal Counsel to the Director of the Codification Division, UN Doc., A/CN.4/545, sect. II. G, 2004, AMERASINGHE, C. F. Principles of the Institutional Law of International Organizations . 2. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2005, ISBN 9780521545570, s. 401 a násl. 36 Vyjádření generálního tajemníka OSN, UN Doc. A/51/389, s. 6. 37 UN Doc. A/45/594, 1990, Art. VII, Section 51.

69